ragi ball

Indie: MŮJ ZÁŽITKOVÝ OBĚD!!!

Dnes byl pro mě jeden z těch legračních dnů, kdy vylezete z domu správně naladěni (já se správně naladila ranní taneční meditací) a přitahujete samé zajímavé zážitky. Absolvovala jsem dnes další z nádherných kirtanů (zpěvy indických písní) Jamese Boaga. Je to člověk s nádherným hlasem a velkým osobitým kouzlem. Kdykoli budete ve správný čas v Mysore, doporučuji si na něj zajít. Nebo se na něj můžete těšit na podzim v relax & nature MAAT (centrum šťastného a naplněného života v Jizerských horách).

Dnes jsem se přesvědčila, že hlas je opravdu jen nástroj a tak jak s ním pracujeme, tak se otevírá do neskutečných možností.

Nikdy, opravdu nikdy, nevěřte, že neumíte zpívat, ať už vám to řekne kdokoli…

Já jsem ještě před nedávnem nezazpívala jediný čistý tón a dnes jsem byla v šoku, co se stalo s mým hlasem po pár lekcích zpěvu s Ranjini a dvou kirtanech s Jamesem.

Hlas se jen otevírá a zavírá podle toho, jak moc jsme otevřeni my.

Po kirtanu jsem se rozhodla, že zajdu na oběd ve čtvrti, kde to vůbec neznám. Všechny restaurace, jak je zde zvykem jsou kolem 16hod zavřeny, ale já stejně hledala jen nějaký útulný čajový shop, kde dělají moje nejoblíbenější indické jídlo Masala Dosu. A zanedlouho jsem takovou malou restauraci, přesně jako jsem si přála, našla. Byla hezká, čistá, útulná. Po chvíli mi došlo, že zase tak úplně nezapadám a asi jsem jediná bílá tvář, která tam kdy byla.

Neuměli anglicky, ale měli ze mě neskrývanou radost.

Poté co jsem místo číšníka omylem oslovila hosta, který však anglicky uměl, jsem si tam získala nového přítele. Přinesli mu na stůl něco fakt zvláštního. Vypadalo to jako velký hnědočerný exkrement. Však posuďte sami. Poprvé jsem si o nějakém jídle pomyslela: „To je fakt na první pohled odporné, to nikdy nechci zkusit!“
Načež se mě jeho kamarád zeptal, zda bych to chtěla zkusit? Že je to prý lokální specialita. A je to hrozně zdravé, naproti tomu moje Masala Dosa je nezdravá. Je to hlavním jídlem farmářů. Rezolutně jsem odmítla a řekla, že si dám Masala dosu. Tak jí pro mě objednal, avšak co čert nechtěl, ta zrovna jako náhodou nebyla. Takže se mě znovu zeptal, zda si nedám tu kouli…

věřte nevěřte…souhlasila jsem!!!

I majitelka restaurace se podivila, že chci zrovna toto. Zanedlouho mi to přistálo na stole a můj nový přítel mi řekl těsně před zakousnutím něco zvláštního: „Nežvýkej to, jen polykej“ Já: „Cože“…sakra to musí být fakt odporné. První sousto bylo těžké. Pochopila jsem, že se to neskutečně lepí…pořád mě ještě neopustila představa toho, že žvýkám něčí exkrement…chuť moc zajímavá nebyla, lepivá konzistence tomu také nepřidala. K polévce jsem nedostala lžičku.

Díky názorným ukázkám, jak správně polykat, jsem to zvládla až dokonce. Přitom mě celá restaurace povzbuzovala.

A vida ono to bylo s každým soustem chutnější a chutnější. Polévku jsem vypila. Dostala jsem ještě čaj a smažené mungo v těstíčku. Za celý oběd zaplatila cca 8 Kč. Nevím zda to byla speciální cena za počáteční trauma nebo normální. Jen byli překvapení, že jím tak málo. Avšak já měla zacpaný celý žaludek. A v závěru mohu říci, že jsem si opravdu pochutnala a na další hnědou kouli už se nemůžu dočkat.

Na další články se můžete těšit brzy 🙂
Cesta Ayurveda detox & studium jógy zde: http://www.radhaangel.cz/…/intenzivni-ajurvedsky-detox-st…/

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *