Blog

mimozemšťan

Indie: EVROPANKA V INDII aneb MIMOZEMŠŤAN VE VLASTNÍ GALAXII!!!

Už jste si někdy připadali jako mimozemšťan? Že do tohoto světa, této rodiny a vůbec do tohoto vesmíru nepatříte? Jako kdybyste zrovna spadli z jiné galaxie? Anebo máte jen pocit, že vás nikdo nechápe? Uklidňující zpráva je, že se tak cítí asi někdy každý anebo alespoň většina z nás. Někdy máme pocit, že jsme fakt v nesprávný čas na nesprávném místě, ale pravdou je, že nic není náhoda. Všechno nás vede jen k nalezení vnitřní síly!
Neustále se zde v Indii přesvědčuji o tom, jak krásně se dá vše manifestovat a přitáhnout do života.
Ale velmi často si tady připadám, jako totální mimozemšťan! Ať už blond nebo zrzka, v indickém nebo evropském oblečení, hned je na první pohled všem jasné, že nejsem zdejší. Kdoví proč. Pravdou je, že se nestýkám příliš s cizinci, ale hlavně s místními. Jezdím veřejnou dopravou, chodím na místa, kam chodí Indové, učím se od indických učitelů. A MILUJI to tady!!!

A hned po prvním týdnu v Indii jsem věděla, že tady chci žít…ALE…
…někdy není lehké žít pořád sama
…někdy je pozornosti příliš
… někdy se ke mně lidi chovají prostě jinak…
… někdy jsem z toho totálně vyčerpaná a přála bych si být neviditelná…


V tomto případě se zrovna dvakrát vyplatí srovnat si myšlenky! Kdo koho vlastně nepřijímá? Nepřijímají mě lidé? Nepřijímá mě Indie? Nebo já nepřijímám samu sebe? Takže v tuto chvíli si jdu někam sednout a dát si čaj. Pokud je ještě hůř, tak si dám čokoládu nebo nějaký indický dezert a čekám, až se mi zpátky vrátí energie .

A najednou, jako by se svět kolem mě úplně změnil.

Pořád mám bílou pleť a evidentně nejsem neviditelná, ale přicházejí ke mně samé pozitivní reakce. Je pro mě najednou zcela jednoduché plynout s místní kulturou a začlenit se i do tak odlišného prostředí.

Připadám si, že nic není přirozenější a já zde žiji od narození.

A vše začne fungovat doslova zázračně. Protože všichni jsme jedno…není odlišností tam, kde je nebudeme hledat. Srdce odlišnosti nezná, hlava ano.
A co je můj návod, jak nebýt mimozemšťanem? Asi jste pochopili, že řešením není čaj ani čokoláda (i když částečně samozřejmě pomůže :-)).

Řešením je změna vlastního vnímání, probuzení radosti v sobě, pozvednutí energie, rozšíření láskyplných vibrací.

Toho můžeme dosáhnout zcela jednoduše...tancem, jógou, hudbou, odpočinkem, procházkou v přírodě nebo čímkoli jiným, co nám udělá radost. Někdy opravdu stačí sednout si a vypít čaj. A nezapomeňte, že všude kolem vás jsou spřízněné duše, ač se to možná na první pohled nezdá.
Co jsem tímto chtěla říct je, že vše má mnoho úhlů pohledu. My máme plnou svobodu vybrat si ten, který chceme. Ale musíme si uvědomit, jaké následky za to poneseme, a jestli s tím budeme spokojeni! Let’s be happy!!!

Indie: Ženy a naše přirozená podstata pečovat

Zážitky z Indie – 3 díl

Jé krásné, moct pozorovat jinou kulturu a nacházet rozdíly, zamýšlet se na logikou našich zvyků a jejich zvyků. Je hodně malých rozdílností, nad kterými budeme vždy žasnout, pokud navštívíme jinou kulturu. Můžete si na to samozřejmě ihned vytvořit názor a dál už se tím nezabývat…anebo můžete jen tak pozorovat…a máte k tomu neskutečnou příležitost, pokud tak jako já neznáte lokální jazyk. A jsem moc vděčná za to, že teď mohu pozorovat takto zblízka Indii.

Někdy si říkám: „Ty jo, tady se zastavil čas.“ Přemýšlejí a konají, tak jak my jsme konali před spousty lety a teď se k tomu zase vracíme. A já si moc přeji, aby nemuseli procházet tou fází, jakou jsme prošli my, k tomu abychom došli zase na začátek :-)…postupně tady budu jednotlivé zajímavosti a úhly pohledu přidávat, dnes ale chci mluvit o něčem jiném, co je tady pořád tak ohromující.

Dostala jsem výjimečnou příležitost získat zde hned dvě rodiny. A nějak se stalo, že jsou jako mou rodinou vlastní. Mohu tam přijet kdykoli, učí mě vařit, šít, porozumět pulzující Indii a zdejším obyvatelům a taky se navrátit zpátky ke své ženské esenci.

Jsme v zemi, kde ženy pořád stále následují svou ženskou roli a muži svou mužskou. Tímto článkem se nechystám nic hodnotit a poukazovat, co je dobré a co je špatné. Vše má své světlé a stinné stránky a já nechci říkat, co si o tom myslím, chci se s vámi podělit, jak se tady v tom cítím.

Kdysi jsem brala jako obrovskou výhodu to, jaké máme u nás možnosti. Jako žena, můžu dělat cokoli, co si usmyslím. Není na mě pohlíženo jako na nějaký slabý článek a můžu být nezávislá a svobodná a kdoví, jak jinak jsem to ještě nazývala. Myslím, že jsem někdy předtím dokonce ženy, které byly v domácnosti, litovala. A taky jsem předtím vnímala, že tady v Indii mají nižší společenské postavení…teď chápu, jak moc jsem se ve svých soudech spletla a jak moc záleží na našem vnímaní, zda se cítíme v dané situaci dobře nebo ne.

Jak ze zkušenosti víme, většinou není pravda to, co vidíme, ale to co cítíme. Mnohokrát jste se o tom přesvědčili a stejně je stále těžké se tím řídit? Anebo je vám to naprosto přirozené?

Teď když v Indii napůl žiji, vnímám věci jinak, než jsem je vnímala na začátku.

Vnímám, že tady je žena stále ženou, která pečuje. A já vnímám, že to je kořenem naší ženskosti. Pečovat o sebe, pečovat o druhé, pečovat o rostliny, zvířata, domácnost.

Proto ženy touží po dětech, po mužích, po rodinách anebo alespoň po domácím mazlíčkovi…proto ženy pracují častěji jako zdravotní sestřičky, terapeutky, masérky, kosmetičky, vizážistky, pedikérky, manikérky, než muži… Naši přirozenou podstatou je o ostatní pečovat. Často díky zcela odlišnému oboru práce nebo proto, že své poslání nevnímáme ze správného úhlu pohledu, se cítíme nešťastné a vykořeněné.

Ale kolikrát jsme si doma stěžovaly, že musíme pořád prát, vařit, uklízet a nikdo nás za to neocení…(nebojte, taky mám věčně pocit, že nemám čas a chápu moc dobře, jak je to vše náročné…navíc když máte děti a také chápu, že každá pomoc se hodí, o tom nediskutuji:-)). Jen chci říct, že v první řadě, musí to ocenění přijít od nás samotných. Pokud se oceníte za to, že o druhé pečujete, tak si tu roli zamilujete 🙂

Chci Vám teď přiblížit zdejší přístup, kterým jsem se i já proměnila…

Přiblížím to na takové maličkosti, která se děje u nás i zde. Jen tady se mi otevřeli oči, jak markantně jiné mohou být úhly pohledu…

Žena jako hostitelka a hospodyně…Indové jsou velmi pohostinní a kamkoli přijdeme, pohostí nás vždy vším co mají…Čaj, káva, dezert a jídlo. I když odmítnete, tak aspoň něco z toho nebo pro jistotu vše přinesou a pak jsou velmi šťastní, když si dáte a chutná vám (ano, pak je těžké odmítnout). Muži si většinou sednou, ženy také a povídají…ne však paní domu. Ta stojí pořád na půl cesty mezi kuchyní a obývákem a neposadí se. Což u mě způsobovalo dosti značné rozpaky a o to větší, že šlo ve všech případech o ženu starší, než jsem já. Měla jsem pocit, že bych jí měla pomoct nebo alespoň „jen tak nesedět“. Cítila jsem nějaký pocit viny, že má s námi tolik práce :-D. Nicméně po několikáté návštěvě jsem pochopila, co jsem dosud nechápala…Že jim to způsobuje radost! Že žádnou pomoc nechtějí a neříkají to jen ze zdvořilosti… Pochopila jsem, že moci někoho pohostit berou jako velké privilegium a cítí se velice šťastné v této pozici. Oceňují sami sebe :-). A proto se necítí v podřízené pozici. Ví, jak je jejich péče hodnotná.

Pokud paní domu servíruje jídlo, tak pouze a jen servíruje a pořád se doptává a přidává, dokud všichni neskončí. Ona jí až úplně naposled. A pořád září radostí :-). Bože, jaká úleva je to, vidět tady samé zářící usměvavé ženy :-).

Když se zamyslím nad takovou situací u nás, tak moje výchova, vliv okolí, školy a vše mě směřovalo úplně jinam. Prosazovat se zcela jiným způsobem! Nakonec mi však došlo (trvalo to fakt dlouho :-D), že mi tento model vůbec nepřipadá vlastní a vůbec se v něm necítím nezávisle a svobodně, ale cítím se v něm jako v pasti . Není to moje podstata. Není to to, co mě dělá šťastnou.

Víte, já mám stále pocit, že se jako ženy příliš porovnáváme s muži a chceme mít i jejich kvality. Ale my máme jiné kvality. Ty, které jsou krásné na ženě. A bůh ví proč se je snažíme skrývat. Víte jak krásná může slabost, citlivost, starostlivost, roztříštěná koncentrace, nedisciplinovanost, a další. Neříkám, že je musíme ukazovat ve všech situacích. Ale měli bychom je ukazovat v situacích, kdy je tak cítíme. V západním světe je rozsetý takový mýtus, že si své typicky ženské vlastnosti nemůžeme dovolit ukazovat, protože bychom nevzbuzovaly respekt. Ale respekt vzbuzuje to, když jsme pravdivé samy k sobě.

Víte, já si poměrně dlouho nalhávala, že jsem šťastná, že jsem „samostatná a emancipovaná“. Že je dobré být tvrdá, neukazovat emoce a nikoho nežádat o pomoc. Že je skvělé, když dosahuji stejných výsledků jako muži, ať už to je ve sportu nebo v práci. A teď si uvědomuji, jak hrozně jsem se v tom vždy cítila. Nikdy to nebyla má přirozenost a vždy mě to hrozně stresovalo. Avšak tyto emoce jsem úspěšně potlačovala a chránila svou emoční čakru a celé tělo vrstvou tuku, který jsem na sebe pomalu z toho stresu nabalila (ano tam je většinou zakopaný pes, když se nám někde hromadí více tuku než potřebujeme;-)).

Ale většina z nás si uvědomí, že nám daná situace nevyhovuje, až když vyzkoušíme druhý model. To, co jsme si nikdy předtím nedovolily vyzkoušet. A já si uvědomila, jakou sérii zkáz jsem za ten život nasekala, když jsem neprojevovala emoce. Když jsem se snažila být tvrdá k sobě i k druhým. Když jsem se snažila vše zvládnout sama. Víte co je na tom nejlepší? Nikdo to po mě nechtěl, jen já sama. Někde jsem si zažila, že pokud budu spoléhat jen sama na sebe, tak nikdy nebudu zklamaná. Ale…stejně jsem byla. Svým životem. Zklamání přichází a odchází, ale naše podstata ženství zůstává. Ta se nezmění jen tak, protože se ji budeme snažit potlačit. Naše ženská podstata je tady s námi pořád a my bychom ji měly respektovat tak, abychom došly k naplnění a žily život šťastný.

Víte, později nás nikdo neodmění za to, kolik jsme ve škole dostaly jedniček (a já dřela na tom, abych jich měla hodně :-D) nebo na tom, jak jsme k sobě byly tvrdé (já se fakt snažila něco dokázat a být hodně tvrdá), ale můžeme odměnit jen sami sebe, když budeme žít život šťastný a naplněný. Když budeme vědět, že žijeme podle svého životního záměru, ať už je jakýkoli.

Proto, prosím, žijte tak jak cítíte. Říkejte to, co cítíte, a projevujte emoce podle toho, jak cítíte. Naše společnost se nás snaží přimět uvěřit, že je to projev slabosti, ale naopak. Je to projevem velké síly, žít svůj sen. Oceňovat se za to jaké jsme a kým jsme. A odměnou nám bude naše štěstí. A vůbec nezáleží zda s tím lidi kolem vás souhlasí nebo zda vás za to odsuzují, záleží jen na vás. Proto věnujte se, čemu cítíte. Pokud chcete ze srdce dál pracovat tam, kde pracujete a dělat, to co děláte, tak vám velmi gratuluji. Pokud ale cítíte, že je něco špatně, tak to změňte!!! A neohlížejte se, co na to říká okolí. Zda jste dost emancipovaná žena nebo ne. Žijte svůj sen :-)!

28.1.2016 komentáře 2

Indie: Posvátná energie Gokarny

kudle beach

Do Gokarny se sjíždějí hinduisté z celé Indie, podívat se na Shivův lingam, který má neobvyklý tvar, je nakloněn do strany. Říká se, že vypadá jako kraví ucho. A proto také název města Gokarna, což je v překladu samotné kraví ucho.

Jak k tomu podle legendy došlo?

Ravana, který si byl vědom síly a moci Shivova lingamu, se ho rozhodl dostat z Indie na Srí Lanku. Podmínkou bylo, že ho po cestě nesměl nikde položit, jinak s ním už nebude moci znovu pohnout. Ravana ho nesl bez odpočinku celou cestu z Himalají, v Gokarně se však rozhodl zastavit a vykonat svůj večerní posvátný rituál. Požádal tedy poblíž stojícího hocha, aby mu lingam na chvíli podržel, po domu než vykonná modlitební rituál. Nevěděl že hoch, který se vyskytl zrovna poblíž, není jen tak někdo, ale je to samotný Ganesha vtělený do lidské podoby, aby tak zabránil Ravanovi odnést tento mocný a energeticky silný lingam z Indie. Během doby, kdy se Ravana modlil a vykonával rituál, Ganesha převlečený za chlapce lingam položil na zem. A tak zůstal navždy v Gokarně. Jen změnil tvar, když se ho Ravana snažil vytáhnout ze země, naštěstí neúspěšně.

Gokarna je posvátné místo s několika důležitými chrámy. Ve městě můžete vidět chrám bohyně Durgy (bohyně odstraňující negativní energii). Proslulý Shivův chrám. Neměli byste vynechat ani návštěvu Rama chrámu a Ganesha chrámu. Dále pak zcela speciální dva přírodní Shivovy chrámy. Jeden je umístěn v jeskyni s klikatými tajuplnými chodbami, jejíž cesty vedou až do Varanásí, a druhý je zasazen v útesu. Lingam v útesu vznikl naprosto přirozeně z horniny, avšak co je ještě více zajímavé, na jeho vrcholek vždy kape voda. V době dešťů i sucha. Odkud? Tak na to vám odpovědět nedokážu, zkuste přijet a sami tuto záhadu rozluštit.

Gokarna se pyšní mnoha krásnými dlouhými plážemi, i menšími soukromými. Není přelidněná, někdy vás překvapí živou pulzující atmosférou s rytmem bubnů a kytary. Někdy naopak klidem a pozvolně plynoucí atmosférou. Z nejznámějších pláží můžete vidět: Kudle beach, Gokarna beach, Om beach, Half moon beach nebo Paradise beach. A ani na delfíny nemusíte daleko. Někdy když si jen tak plynete na vlnách moře, ztišíte se a začnete naslouchat hloubce, moudrosti a nekonečnosti oceánu, tito pozemští andělé se zjeví přímo u vás, tak jak se to stalo mi jen pár metrů od Kudle beach. A když se najednou 2 metry od vás objeví to nádherné obrovské stvoření, radostně skotačící ve vlnkách, docela jistě se vám také zastaví dech radostí a sílou okamžiku :-).

Přes svoji popularitu, si toto malé městečko obklopené oceánem pořád zachovává indickou atmosféru. Můžete zde nakoupit krásné předměty a oblečení s vůní a designem východních dálek. Nebo si zaskočit každý čtvrtek na pravý indický trh a koupit exotické ovoce mnoha barev a chutí, koření nebo květiny za neuvěřitelné ceny.

V místních restauracích pořídíte vše od indického jídla, přes izraelské, tibetské, italské, španělské, čínské, až po mořské plody, čerstvé ryby a všemožné pochoutky ze zeleniny a ovoce. Neměli byste vynechat ani pravé ajurvédské masáže v ajurvédských lázních Arya Ayurvedic Panchakarma centru, které se nachází přímo na krásné Kudle beach. Bydlet zde můžete v krásném Arya hotelu nebo třeba bambusových chatkách, pokud máte rádi romantiku.

Blízko Gokarny můžete zavítat do Murudeshwaru, kde spatříte obrovskou monumentální sochu Shivy a jeden z mých nejoblíběnějších chrámů…o tom zase někdy příště :-)!

nandi chamundi images2 mysore1 images

Mysore – město králů a jógy

Mysore

Mysore je městem santalového dřeva, vonných tyčinek a hedvábí. Najdete zde obrovský proslulý Devaraja market, ze kterého budete rozhodně v úžasu. Pokud jste tedy ještě neviděli jednu celou ulici plnou banánů, další s květinami, další s kořením, další s parfémy a různé další a další věci…jen co si dokážete představit. Pokud byste se chtěli zastavit u každého zboží, pravděpodobně tam strávíte několik dnů.

Mysore je město, ke kterému mám velmi hluboký vztah. Je to první město, které jsem v Indii poznala, kde jsem strávila mnoho času a považuje se za jedno z nejhezčích. Myslím, že je to rozmanitou kulturou. Díky józe a cestovnímu ruchu se tam v současné době potkává mnoho kultur, přestože nejde o obrovské megalománské město a proto na vás bude dýchat pořád pravou indickou atmosférou. Překvapí vás zde také to, jak jsou lidé milí a cokoli budete potřebovat najít nebo vyřídit, v Indii jakoby se plnilo samo. Mysore je dokonalá kombinace přírody a města. Najdete zde krásné parky, několik jezer, zoo, památky, městský ruch, jógu, meditace, výborné astrology, kirtany, chrámy, prostě cokoli si vzpomenete 🙂

Co rozhodně nevynecháme při naší březnové cestě v Indii? http://www.radhaangel.cz/service/intenzivni-ajurvedsky-detox-studium-jogy-v-indii-jiz-v-breznu/

Mysore – Maharaja palác

Je monumentální stavba navržená anglickým designerem. A je rozhodně skvostem celého Mysore, přestože těch skvostů tam najdete mnoho, tento se vám zažije hodně hluboko pod kůži. Každou neděli a ve státní svátky, při oslavách a festivalech je rozsvíceno jeho 97.000 žárovek po obvodu každého kousku stavby. Avšak už méně lidí ví, jak skvostná je tato stavba uvnitř. Uvnitř se můžete kochat nádherným ozdobným stropem a tvarovanými sloupy, prosklenou dlážděnou podlahou, složitými vyřezávanými dveřmi, zlatým sedlem na slona, obrazy a dalšími klenoty paláce. Najdete zde také rezidenční muzeum, chrámy a svatyně. Pokud jste alespoň amatérským obdivovatelem umění a architektury, rozhodně byste neměli tuto návštěvu vynechat.

Chamundi hill

Je pojmenován podle bohyně Chamundi (což je reinkarnace Durgy), která přemohla démona Mahishasura a osvobodila tak Mysore. Na Chamundi hill vede více než 1000 schodů krásnou zelenou přírodou s výhledy na celé město a palác. Zhruba v polovině se můžete zastavit u posvátné pětimetrové sochy Nandiho (což je obrovský Shivův býk), který byl vyroben z jediného kusu černé žuly v roce 1659. Je ověšen rituálními ozdobami, jako jsou květin, zvon, mály a jiné.

Nahoře na vás čeká osvěžení v podobě čerstvé kokosové vody, vysoký posvátný chrám, v jehož interiéru můžete spatřit sochu Chamundi vyrobenou z pravého zlata. Chrám je přístupný nejen pro hinduisty, ale také pro nevěřící nebo lidi jiného vyznání. Byl postaven ve 12st a dnes se těší obrovským počtem návštěvníků. Můžete ho navštívit každý den v 7 – 14, 15.30 – 18, 19 – 21hod.

Mystic school

Škola, která za dobu své existence prošla různými změnami a její zázemí roste doslova jako houby po dešti, avšak stále se těší velmi kvalitní výukou a osobním přístupem, perfektním zázemím dvou jógových sálů a hotelu. Odpočinout si můžete na terase v příjemných křeslech, na houpačce, ve vířivce nebo v sauně. Škola se specializuje především na výuku učitelů a to v oblasti Ashtanga yogy, Hatha yogy a Hatha therapeutic yogy. Můžete si zde užít také šamanské léčivé masáže, reiki a meditaci s tibetskými mísami.

Kromě toho stojí za zmínku indická kuchyně, která je považována za jednu z nejlepších na světě. A v Mysore také najdete řadu úžasných rodinných restaurací, malých čajových obchůdků s jídlem, ale také luxusních restaurací. Rozhodně indické jídlo byste zde neměli minout bez povšimnutí, ba naopak.

Indická kuchyně je pro mě naprosto bezkonkurenční, avšak pokud byste chtěli zakusit zase něco více evropského, pak doporučuji pro svou atmosféru tichosti a klidu v příjemné zeleni palem a bambusů Anokhi café. Sedět zde můžete na zemi nebo v příjemných ratanových křeslech, potkáte zde spoustu sympatických lidí a velmi snadno se seznámíte. Vybrat si můžete z mnoha pochoutek a nebudete rozhodně zklamaní kvalitou ani chutí. Mou nejoblíbenější snídaní jsou celozrnné veganské palačinky s banánem a datlovým sirupem a Anokhi special koktejl s banány, kešu oříšky, datlemi a jinými pochoutkami uvnitř :-).

http://www.radhaangel.cz/service/intenzivni-ajurvedsky-detox-studium-jogy-v-indii-jiz-v-breznu/

imagesmysore1images2chamundimystic 1

Hurááá do Mysore :-)!!!

Průvodce k Angel Yoga DVD

Najděte si prosím klidné, pěkné místo, kde vás teď po celých 90minut nebude nikdo vyrušovat. Zkuste se soustředit jen sami do sebe a najít ticho a harmonii uvnitř.

Andělská jóga byla vytvořena proto, abychom ze sebe dostali emoce, které v sobě z nějakého důvodu ponecháváme a nedovolíme si je uvolnit. Abychom ze sebe dostali napětí, stres a negaci, kterou jsme v sobě vytvořili nebo přijali.

Andělská jóga je především pro navození pocitů radosti a štěstí a proto bych byla ráda, kdyby se k ní takto i přistupovalo. Pokud budou asány, které vám nepůjdou snadno, prosím, vezměte to s lehkostí a uvidíte, že při správné koncentraci, dosáhnete rychlých výsledků. Tělo každého je přizpůsobeno jinak a jen na nás je, abychom respektovali své fyzické i psychické dispozice…neznamená, že je nemůžeme změnit, ale měli bychom to dělat s trpělivostí a vlídností k sobě samým. DVD je sestaveno tak, abyste podle něj mohli praktikovat opakovaně a pořád Vám to přinášelo nové vjemy, nové zážitky a posouvalo Vás to dál. Jsou zde asány jednoduché, ale také ty složitější, pokud nebude ve Vašich možnostech udělat je tak, jak byste si přáli, můžete se k nim vrátit později po nějaké době praxe. Zároveň myslete na to, že každou asánu, kterou už zvládáte dobře, můžete vždy prohloubit do další úrovně a najít v ní nový nebo hlubší smysl. Naše možnosti jsou možnostmi neomezenými. Stejně tak je na tom i naše zázračné tělo, pokud k němu přistupujeme s trpělivostí a respektem :-)!

Myslete, prosím, také na to, že každý den není stejný. A pokud zrovna dnes bude vaše energie slabší, zohledněte to ve své praxi a praktikujte vždy tak, abyste se cítili příjemně a spokojeně. Není třeba na sebe tlačit, jóga není soutěž a čím méně síly do ní vložíme, tím více se nám to vyplatí.

S láskou Radha

Bez ohledu na to, jaké zde máme životní podmínky, příběhy a zázemí, se po nás chce jen to jediné: „BÝT ŠŤASTNÝ“! Proto, prosím, mějte tohle vždy na paměti a myslete na to, že skutečné štěstí vychází zevnitř, ne zvenčí. A pokud uvidíme tu krásu, kterou máme ve svém nitru, uvidíme ji i všude okolo sebe.

Dejte si ten čas a klid na to, abyste se u praxe Andělské jógy soustředili jen na asány, Váš dech, Váš životní záměr a pokud to bude jen trošku možné, zkuste mít co nejvíce času zavřené oči, tak aby vás nerozptylovalo nic okolo. Uslyšíte tak jen andělskou hudbu, ucítíte svůj dech a to, jak z Vašeho těla postupně odchází všechny bloky, překážky a Vaše tělo se stává flexibilnější, Vaše srdeční čakra otevřenější bezpodmínečné lásce a všechny „problémy“ se pak jako zázrakem vyřeší samy…jen je prosím opusťte…nechte je na nás…my už je za Vás vyřešíme…Vaše přání jen předejte a považujte je za splněné.

Protože život, který budete žít v bezpodmínečné lásce, je životem naplněným, šťastným a smysluplným. ŽIVOT není boj, jak Vás možná kdysi někdo naučil…život je obrovský dar, který jsme dostali pro obohacení sami sebe…o nové znalosti, zkušenosti a měli bychom ho takto i brát…je to jen naše škola, naše vzdělání a zde Vás nikdo neznámkuje…jediným domácím úkolem je být šťastný a rozdávat štěstí a lásku okolo sebe.

Vzhledem k tomu, že jste se dostali k DVD s touto tématikou, jste pozemské bytosti, které jsou na cestě toto štěstí a lásku zde šířit. Pravděpodobně je Váš životní záměr spojen nějakým způsobem s pomocí lidem, zvířatům nebo přírodě, ať už je to profesně nebo v soukromém životě. Jděte za svým životním záměrem přímo a nenechte si to rozmluvit, jen tak Vám bude plynout z nitra nekonečné štěstí.

S láskou Andělé…

Jóga za hranicemi sebe sama…

Už jste někdy slyšeli o tom, že jóga není jen fyzické cvičení? Anebo už jste někdy slyšeli o tom, že jóga nejsou jen meditace a zpěvy podivných písní v jazykolamné řeči, které se říká sánskrt?

Jóga je velice pradávný systém, přestože je pradávný (možná právě proto), anebo proto že je tak účinný na mnoho věcí (z mého pohledu na všechno), začíná být více a více populární. V Americe jde vlastně už o mainstream a Praha už začíná v tomto duchu také pulzovat…pomalu se dostáváme do fáze…všude kam se podíváš – JÓGA. Avšak co je na tom ještě zajímavější…pokud se jednou zamilujete, jde o lásku na celý život. Ne vždy je to láska na první pohled…možná proto je to tak silné, že se zamilováváte pomalu, postupně a pak úplně zcela a bezhlavě propadnete…

…zrovna teď, když píši tento článek, sedím na posteli v ajurvédském hotelu nade mnou hučí větrák. Venku je asi 35°C a více, žhavé slunce, moře, písek, vlhko, všeobecný hluk…všude kolem brebentící Indové a naplno žijící Indie…země vůní, barev a koření. Co mě nutí pobývat sama na druhém konci zeměkoule a věnovat se několik hodin denně józe v tomto podnebí, nechat se přitom štípat komáry a dívat se na to, jak mi čas od času přeběhne přes podložku šváb, skákající pavouk nebo mi ji zalehne potulný pes…?

Tomu se říká bláznivá láska.

Hned poprvé, když jsem sem přijela (dnes už je to něco jako pravidlo, jsem zde počtvrté), jsem věděla: „TADY CHCI ŽÍT, TO JE MOJE ZEMĚ“. Proč tomu tak je? Asi proto, že tady je ŽIVOT, tady je RADOST, tady jsou EMOCE. Miluji tuto zemi, miluji lidi tady, miluji tu atmosféru, hluk, zmatek, chaos, jídlo…všechno. Jen tady jsem to já a jsem sama sebou, přes všechna různá pravidla a normy, které tady panují! Ve srovnání s tímto jsem předtím nevěděla, že žiji! Kdo nezažije, jen těžko uvěří :-)! Ale před 4 lety, když jsem byla na začátku své kariéry v bance a něco uvnitř mě mi říkalo…“JSI VE STRESU…BĚŽ NA JÓGU“…, jsem si ani neuměla představit, co všechno se může stát!

Slyšela jsem hodně názorů…většina lidí, kteří jógu nikdy nezkusili, byť ji třeba viděli někoho cvičit, mají pocit, že jóga je buďto nějaké cvičení pro důchodkyně, které už nemohou dělat nic jiného, anebo je to hodinové sezení v lotosovém sedu a oddávání se meditaci, prostě pro lidi, kteří se už opravdu zbláznili nebo neví kudy kam.

Ten, kdo se setkal s Power jógou a zkusil ji, má zase často pocit, že je to něco jako pilates. Cvičení s vlastní váhou těla pro zpevnění. A pak je tady názor těch, kteří se ponořili už trošku hlouběji…jóga je o překročení sama sebe.

Je to o boření hranic. Je to o odstraňování překážek a bloků v našem životě. Je to naprostá transformace všeho, co jsme dosud znali, věděli, čeho jsme se kdy naučili. Je to návrat k pravé podstatě našeho já. Je to probuzení vlastní vnitřní síly, probuzení svého potenciálu, probuzení sebe sama.

Je to žití života PRÁVĚ TEĎ, TADY, na správném místě, ve správném těle, v tento jedinečný, naprosto ohromující a neopakovatelný okamžik…protože ŽÁDNÝ OKAMŽIK NENÍ VŠEDNÍ. Každý moment je naprosto unikátní, ojedinělý a zázračný.

Nikdy, nikdy a opravdu nikdy už se nezopakuje to samé znovu, byť se o to můžeme snažit.

Jóga je o tom otevřít své srdce a prožívat NAPLNO!

Zrovna u mě to láska na první pohled nebyla. První 3⁄4 roku jsem jógu praktikovala jen z donucení. Věřte nebo ne, z čistého donucení… A kdo mě nutil? Můj vnitřní pocit. A to je pak neskutečné trápení…tento hlas nemůžete zastavit, pořád někdo uvnitř vás brebentí: PRAKTIKUJ, BĚŽ, JÓGA, TO JE TO PRAVÉ PRO TEBE…a vy jen čekáte, koukáte na hodiny a říkáte si… „Bože, už ať ta hodina skončí, je to náročné, jsem z toho unavená, nedokážu se soustředit, myšlenky běhají všude…chci už si lehnout do relaxace…“ a pak přijde ten nádherný pocit uspokojení po lekci :-)…něco je jinak, svět je najednou krásnější, láskyplnější a přátelštější. A vy se usmíváte jako blázen na všechny okolo…a možná pak přijde někdo, kdo vás naštve a vy víte, že musíte zase na jógu, pro ten pocit, pro to uvolnění…přetrpět tu lekci a pak zažít zase tu extázi, bláznovství po…… a najednou se váš život začne měnit…ÚPLNĚ…od základů…všechno je jinak…a chcete, aby to tak bylo už napořád :-)!

A v tom přichází i ten zlom (pokud už tomu tak nebylo od začátku), vy pochopíte…to cvičení vlastně není namáhavé a nezajímavé. Je to neskutečně krásný proces, do kterého když se ponoříte naplno (a opravdu naplno, není možné, aby vaše myšlenky nebyly teď a tady zrovna s vámi), stanete se tím okamžikem, meditací, extází, transformací a najednou si užíváte samotnou praxi jógy a oddáváte si ji v daném okamžiku a chcete, aby tento okamžik trval věčně. Už vás to neunavuje. Je to jako by nějaká zázračná energie vedla celé vaše tělo. Celým tělem vám proudí nekonečná energie a najednou vidíte, jak se vám tělo dobíjí ne vybíjí.

Toto je jeden z obrovských rozdílů toho, když něco děláme vědomě oproti tomu, když to děláme nevědomě. Pokud je naše vědomí s námi, naše energie je nekonečná a všudypřítomná.

Brzy se můžete těšit na pokračování v podobě: „Co nám dává jóga…aneb účinky jógy na naše tělo a duši“ a na pokračování mých zážitků z Indie… „Jak se žije v ašrámu?“

21.11.2015 Žádný komentář

Není kam spěchat ;-) ! – Indie – 2.díl

Čtvrtek 22.10.2015

Přijíždím do Prahy a všechno se začíná nějak natahovat. Myslela jsem si, že vše vyřídím během hodinky, avšak asi jsem zapomněla, jak je Praha roztahaná a přeplněná :-D. A že to není jen tak. Chci si koupit ještě nové sandále do Indie a s mou nerozhodnou povahou to není jen tak, navíc nalezení určeného obchodu mi jen tu hodinu zabere. Poté běžím honem za kamarádkou, abych si od ní vyzvedla svůj cestovní pas, nakupuji ještě pár maličkostí v drogerii a když spěšným krokem vycházím…najednou…také v dost rychlém tempu, kolmo na mě vyjíždí paní na elektrickém vozíku, dochází ke srážce, omlouvám se ji a z toho šoku, zda jsem ji neublížila, zapomínám, že mám nohu pořád pod kolečky a ve chvíli, když odjíždí s ujištěním, že se nic nestalo, mi dochází, že jediné co se stalo je, že já nemohu pohnout z prsty. Najednou vzpomínám na paní z nádraží, která mi „bezdůvodně“ několikrát opakovala, že hlavně ať nikám nespěchám, že opravdu není kam…říkala jsem si tehdy… „ajaj, to bych si měla dát pozor…proč mi to neustále opakuje“.

Takže odkulhám na místo, kde se mám potkat s kamarádkou a nevyzouvám vůbec botu, jelikož mám podezření, že bych ji už nenazula. Noha začíná pocitově velice rychle natékat. Obávám se, že prostřední prst na noze je zlomený, ale návrh kamarádky, ať skočíme do nemocnice zamítám, jelikož si neumím představit, jak bych chodila se sádrou po Indii, kde nás čeká 17 denní cestování :-D. Vydávám se znovu o jedné noze a s krosnou (druhou nese má kamarádka) do lékárny pro obinadlo. Poslouchám ženu, nikam nespěchám…nejedu domů, zůstávám v Praze do dalšího dne a protahuji své putování o další den.

Večer nanáším na prsty zázračný ajurvédský lék, zavazuji nateklou nohu s velkou tmavou modřinou a jdu spát.

Zbývá jeden den do mého půlročního odloučení s Českou republikou a ráno mě budí zpráva od mého učitele z Indii…že potřebuji nějaký opouštěcí dopis z ČR, abych se do 14 dnů mohla zaregistrovat na cizinecké policii v Indie. „Ale ne, co je zase tohle.“ říkám si. Kdo mi ten dopis vydá a jak to, že do 14 dnů se musím zaregistrovat…vždy to bylo, až pokud osoba tráví v Indii více než půl roku…celé dopoledne řeším s cestovkou, s indickými přáteli, se všemi, co by mohli něco vědět…volám na indickou ambasádu, ale tam jako vždy nezvedají. Chci se vydat se svou nateklou a poměrně nepohyblivou nohou přímo na ambasádu, načež zjišťuji, že je přece svátek Dussehra – Vijay Dashmi1) a tudíž na ambasádě nikdo není.

Nechávám to plynout a říkám si…však v Indii se to nějak vyřeší, ale zároveň již plánuji noční 12 hod výlet na cizineckou policii z místa, kde budu ubytovaná a zase zpátky.

Čekám znovu v Praze celý den, na zařízení ostatních věcí, myslím pořád na to, že není kam spěchat (tedy musím si to pořád opakovat, abych se tím řídila), smiřuji se s tím, že toho doma už moc nestihnu a stačím se stěží sbalit… však mi nic neuteče…v Indii bude vše ještě stokrát pomalejší :-D!

1) Dussehra – Vijay Dashmi: Lidé odkládají své nářadí a jiné profesionální a vzdělávací pomůcky pro práci do posvátného chrámu a nechávají je tam přes noc. Druhý den si je přebírají a začínají s nimi zase pracovat. V tento den také malé děti začínají své studium. Je to také den vítězství Bohyně Durgy nad démonem Mahishasur. Dussehra znamená v překladu také „den“. Po 20 dnech se poté slaví Diwali – festival světel.

24.10.2015 Žádný komentář
OLYMPUS DIGITAL CAMERA DSC_0521

India tour 1.díl

Tak jsem konečně dokončila tisíc a jednu věc, co bylo třeba vyřídit…stejně to asi nebylo všechno, ale už není čas to řešit. Naspala jsem 8 hodin za poslední 3 dny dohromady, takže v takovém to „změněném stavu vědomí“ se snažím nezapomenout poslední věci… Překotně na sebe navěšuji obě krosny…jedna v modré barvě, druhá v té nejvýraznější zelené, kterou si jen dokážete představit. Větší na zádech má 90l a menší vepředu 50l. Přestože cestuji poměrně často, ještě jsem neodhalila tajemství úsporného balení, většinou všechno dělám na poslední chvíli, takže v posledních 10 minutách jsem opět do krosen sbalila vše, co by se „možná někdy“ mohlo hodit…nutno podotknout, že se to snažím každým rokem redukovat, ale na objemu to nějak není vidět…přibývají další nepostradatelné věci jako… elektronická čtečka, kamera, diktafon…vše v mini variantách, nicméně pořád vypadám jako bych stěhovala celý svůj byt. Možná bych si to ze zvyku už ani neuvědomovala, nicméně když se řidiči vyklání z aut a lidé se za mnou otáčejí, musím souhlasit, že moje zavazadla asi opravdu jsou kapku větší než je běžné. Avšak kdo běžně jezdí na půl roku do Indie, že?!

Přináší to samozřejmě svoje nesnáze, v tramvaji se nemůžu otočit, aniž bych neohrozila spolucestující, po chvíli téměř padám na souseda vpravo…a čím více začíná být celá situace obtížnější, tím více se musím smát. Už cítím cestovní horečku a pomalu se ladím na lehkost Indie, kde nic není problém a nikdo nic neřeší…představuji si, jak bych TAM „zapadla“ úplně lehce, jelikož v Indii pořád někdo pochoduje s objemnými věcmi a dokonce je má na hlavě…avšak mé razící blond vlasy a bílá kůže už trošku odlišná je. Paradox je, že já se tam cítím zcela doma. Okamžitě po příjezdu cítím to krásné splynutí s místní kulturou, rušností, veselými lidmi, neustálým pohybem…a paradoxy jiné kultury (jako když po vás chtějí při placení kartu a o pin si hulákají přes půl letiště namísto toho, aby vás to nechali diskrétně zadat, jako jsme na to zvyklí u nás) mě neskutečně baví :-D!

Indie – země vůní a barev – je mým druhým (respektive prvním) domovem. Kdysi mi můj učitel řekl: „Možná, že v Česku můžeš něco ovlivnit, ale tady v Indii se děje všechno samo.“ A musím souhlasit, že je to tak…

…z mého přemýšlení mě vytrhne sdílná starší dáma čekající také na vlak do Prahy. Možná nás seznámila čivava, kterou nesla v tašce (pro čivavy mám velkou slabost). Po chvíli už mi paní vykládá všechny své strasti, kam jede, jak dlouho tam bude, kolik ji to stojí a jaké to bylo, když cestovala minule. Na dotaz zda jedu do Prahy, odpovídám, že ano do Prahy. Avšak ona svými všetečnými dotazy brzy dostane kompletní informace, že jedu do Indie. Neskrývá své překvapení a vyptává se dál…Zda nejedu sama, aby to nebylo nebezpečné? …Ujišťuji ji, že jedu se skupinou, přičemž dodávám, že jsem průvodce a znám tamní prostředí, aby neměla starost…Nepomáhá – stará se dále. Tentokrát zda mám všechna očkování? Usmívám se nad dotazem a tvrdím, že samozřejmě ano, stejně tak jako včera v pojišťovně, kde se všechny úřednice seběhly, aby se podívaly, co to je za „exotku“ jedoucí na půl roku do Indie. Dávaly mi stejné dotazy. Ze zkušenosti vím, že lidi hrozně zneklidňuje, pokud odpovídám, že Indie je bezpečná a očkování není zapotřebí…takže teď odpovídám, že všechna důležitá očkování mám…nevymýšlím si, jelikož když jsem jela poprvé, nechala jsem se naočkovat snad na všechno, postupně to ztrácí svou účinnost, ale já už je dále nedoplňuji…opravdu jsem přesvědčena, že Indie je bezpečná země, o čemž svědčí i fakt, že jsem si tentokrát ponechala návštěvu zubaře na tamní prostředí…stojím na nádraží a zažívám deja vu, kdy jsem před 3 lety jela ze stejného nádraží do Indie poprvé. Tehdy jsem se hrozně těšila, ale obávala se snad úplně všeho…od té doby se hrozně moc změnilo. Indie je cestou transformace :-)!

Vstříc východním dálkám. India tour začíná…

22.10.2015 komentáře 2
received_533770680107730 received_533770676774397 received_533769673441164 received_533769650107833 received_533759733442158 image-e4456d39378952fa88533b6e803e9d4404e09bd380c95ab61f5bbb6fc254768e-V image-dc2718d02ce3479db542c296335e5756fe97bf1652cf13f2cbd1d30275a565a5-V image-cf7570a081e7d229b8fb7064e66b48548208b2b7aca34c23e2a6b35bf9cf0733-V image-ae6efba605aca8dceac439e0f53b1498a2b6f0a707dcc0d2ebae10f86bcab677-V image-c90b19a0d82e2d4104952aa40d8ec9abeb0e4ddc44d1caffe91a2130ab6872a0-V image-826028fc0b78c2a1cadce088c132de5b9fd75dd2060fa33f44a4c959aca5f55c-V image-048033d970b6e888f1327b621b37dc106403d6052c6e7e30975f7edd03f8c930-V image-7556a75fe3c2f2d72495907edb288cc3c16754a49ca8bf323f558bfd42a302a9-V image-6884f2cf75d1124b6918517f2c7b1190b749a0e445b17fba2d7ecb4d62fcac33-V image-936e8956aa11c2b20d5837d94943022bf9e126229e344199f0c4c5a10f7534ef-V image-889b391225fcd774cbf9684129874aec221a03a5a9efc7c0ad12754223114d61-V image-94c454c30d09257f77eaf2e51ee0d0345fb019cf1b003cd41d187b2ae96aa058-V image-94c454c30d09257f77eaf2e51ee0d0345fb019cf1b003cd41d187b2ae96aa058-V image-49d060c441b82fee2a9dc2c723f50b78953829a75d9444a8145e199a49c34e91-V image-11f2bf8acb72ae9cdb36c27a6f250ecf0928f4cfcebc1c38478995ff7378c980-V image-5fd5c164530140074ec937acd6181233eb6416f371f93d985741d2347970064f-V 20150905_083654 20150905_083652 20150905_083615 20150905_083614 20150905_083539 20150905_083538 20150905_083521 20150905_083520 20150905_083410 20150905_083506 20150905_083504 20150905_083504 20150905_083451 20150905_083449 20150905_083449 20150905_083439 20150905_083437 20150905_083428 20150905_083425 20150905_083410 20150905_083406 20150905_083352 20150905_083350 20150905_083328 20150905_083325 20150905_083325 20150905_083251 20150905_083229 20150905_083210 20150905_083151 20150905_083113 20150905_083057 20150905_083051 20150905_083210

Japa Mala – INDICKÉ A TIBETSKÉ MEDITAČNÍ MALY

 

received_533770680107730received_533769673441164received_533769650107833image-e4456d39378952fa88533b6e803e9d4404e09bd380c95ab61f5bbb6fc254768e-Vimage-dc2718d02ce3479db542c296335e5756fe97bf1652cf13f2cbd1d30275a565a5-Vimage-cf7570a081e7d229b8fb7064e66b48548208b2b7aca34c23e2a6b35bf9cf0733-Vimage-c90b19a0d82e2d4104952aa40d8ec9abeb0e4ddc44d1caffe91a2130ab6872a0-Vimage-6884f2cf75d1124b6918517f2c7b1190b749a0e445b17fba2d7ecb4d62fcac33-Vimage-936e8956aa11c2b20d5837d94943022bf9e126229e344199f0c4c5a10f7534ef-Vimage-889b391225fcd774cbf9684129874aec221a03a5a9efc7c0ad12754223114d61-Vimage-94c454c30d09257f77eaf2e51ee0d0345fb019cf1b003cd41d187b2ae96aa058-Vimage-49d060c441b82fee2a9dc2c723f50b78953829a75d9444a8145e199a49c34e91-Vimage-5fd5c164530140074ec937acd6181233eb6416f371f93d985741d2347970064f-V20150905_08365420150905_08352120150905_08343920150905_083210

IMG_3460 Zen_3 orchidej v praci

Jak mi andělé změnili život…??? Příběh 2

Krásný den i Vám Darjo..

nejen, protože ráda píši, ale také proto, že si to úžasné andělské dušičky kolem mne zaslouží, jsem se rozhodla podělit také o svůj příběh.. Příběh začal, ale nemá ještě konec, neboť Anděly máme kolem sebe stále a příběh jako samotný, stále prožívám :-) Ale chtěla bych se s Vámi podělit o to, jakým způsobem jsem začala Anděly a jejich přítomnost ve svém životě vnímat a uvědomovat si tuto nádhernou skutečnost!

Andělé mi vstoupili do života příchodem nového partnera :-) Do té doby jsem si samozřejmě prošla různě těžkými zkouškami a každé ponaučení, pochopení a přijmutí toho, co se děje, a proč se děje, mě k Andělům posunovalo blíž a blíž (jinak bych se svým přítelem, životním partnerem a spřízněnou duší ani nikdy nesetkala), jinými slovy, nic není náhoda! :-) S příchodem mé spřízněné duše, začaly přicházet také informace o existenci Andělů. Sice netradičním způsobem, ale přišly :-) Tímto se ke mě dostala informace o knize Andělé v mých vlasech, kterou napsala Irská mystička Lorna Byrne a kterou jsem si později zakoupila. Přečtením knihy jsem mnohé, co se do té doby dělo, pochopila! Dokonce mi docházely i takové věci, že ne náhodou jsem se seznámila s přítelem 22.2.2011, ne náhodou bylo jeho datum narození 3.3. :-) Ano, on byl ten, kdo mi měl do života přijít, aby můj život, díky němu a Andělům, dostal úplně jiný smysl! Andělská čísla, byla kolem mne již delší dobu (i můj syn se narodil 22.11.2000 :-) ale v té době jsem ani netušila, že by se mohlo jednat o nějaké poslání, sdělení, či zprávu :-)

Když jsem se v knize Andělé v mých vlasech dočetla, že můžeme Anděly požádat, aby nám dali o sobě nějakým způsobem vědět, že existují, ale že to má být zároveň něco, čím by se mohli „prokázat“, začala jsem uvažovat, jak by se mi mohli „ukázat“. Vůbec jsem o jejich přítomnosti nepochybovala, tudíž jsem hledala jen NĚCO, co by ve mě vyvolala vnitřní úsměv spokojenosti, že spolu komunikujeme ♥

Na ten okamžik nezapomenu, jelikož byl hodně silný a měla jsem slzy štěstí v očích.. Napadlo mě, že bych mohla požádat Anděly, aby pomohly rozkvést jedné z mých orchidejí, které stály v kuchyni již skoro rok, bez květu. Již brzy mě hřál pocit na srdíčku, jelikož ani ne za měsíc začala jedna z orchidejí pouštět dlouho očekáváný stonek s poupátky! Tím to ovšem ještě neskončilo, protože orchideje byly dvě, jedna bílá a jedna fialová a já byla ještě velmi zvědavá, jestli se Andělé ukáži ve své bílé barvě :-) Síla mého vnitřního pocitu, lásky a 100% jistoty v jejich přítomnost a existenci přišla v okamžiku, kdy se první poupátko rozkvetlo do nádherného bílého květu !!!

Od té doby kvete orchidej neustále, v kuchyni mám stále nádherné bílé květy a také Andílky, kteří mi tímto denně připomínají, kde jsou a proč tady jsou ♥ I přesto, že je fyzicky nevidím, vím, že jsou STÁLE po mém boku, stále se mnou komunikují skrz čísla, pomocí Andělských karet a sdělení v nich, i pomocí mé intuitivní kresby. Pomocí této kresby mohu také pomáhat lidem, kteří pomoc potřebují a jsem za to nesmírně vděčná právě jim! ♥

A na závěr bych chtěla ještě napsat, že jsem si bílou orchidej zakoupila i do kanceláře v práci :-) Abych měla „bílá křídla“ stále na očích a tedy vnitřní pohlazení mé duše a tím přenesený úsměv na své tváři!

V příloze posílám jednu ztělesněnou  andělskou přítomnost a také pár obrázků mých Andílků ♥

Z celého srdce bych si přála, aby každý člověk věděl, že je jedinečná duše a že má svého strážného Anděla, který ho NIKDY neopustí! Pokud můj příběh a „setkání“ s Anděly někoho třeba inspiruje, tak už jen proto mělo smysl,tady těch „pár“ slov vepsat …. ♥

PS: i nyní se mnou Andílci jsou, jelikož se mi v době psaní e-mailu objevilo, že zpráva byla automaticky uložena v 11:11 :-)

Mějte se moc krásně, spokojeně, uvolněně a hlavně milovaně…. ♥

Krásný den Katka

IMG_3460