Blog

ohen_voda

Andělé a démoni v nás

Každý si neseme svou zátěž karmy, předků, svých nezpracovaných tužeb a přání a mnoho dalšího. To co přitahujeme do svého života je jen naše práce…všechny situace, partnery, přátele, příležitosti…a někdy chceme raději věřit, že jsme to nezpůsobili my. A že to, co se nám děje, je jen náhoda, shoda náhod nebo prostě štěstí či smůla. Jak ale chcete vysvětlit, že se děje pořád to samé v různých obměnách, dokud danou výzvu nevyřešíme a nepřerosteme?

To co vyzařujeme do okolí, to se nám vrací. Někdy se snažíme chovat a konat tak, jak bychom měli podle svého nejlepšího přesvědčení, ne vždy to je však to, po čem toužíme. Ne vždy jsou naše vnitřní pravidla a přesvědčení stejná jako ta, která společnost toleruje. Ne vždy máme stejná přání, jaká mají ostatní. Ne vždy je naší vysněnou prací ta, po které touží ostatní. Ne vždy chceme žít takové životy, jaké vidíme žít lidi okolo sebe.

Čas od času se každému z nás stane, že se zastaví a zjistí, že dělá něco, co od něj chtějí ostatní nebo to, co si myslí, že je správné, ale vnitřně to tak necítí. Nedává do toho srdce a vášeň, jelikož se nejedná o jeho vlastní touhu. Já sama jsem před časem zjistila, že nechtěně klamu okolí svým oblékáním i projevem. Není snadné projevit se ve své úplnosti, ale je to nutné. Když se takto projevíme, najednou se začnou dít neuvěřitelné věci a život se dá neskutečně rychle do pohybu :-).

Žijeme ve světě, který je duální. Vše má svou ženskou a mužskou polaritu, svou temnou a světlou stránku, svoje anděly a démony. Ač se to nezdá, nic z toho není negativní a pozitivní. Obojí má stejnou hodnotu a obojí nám dokáže v životě hodně pomoct.

Zamysleli jste se někdy nad tím, co jsou Vaše skutečná přání a co jsou ta, která nám předkládá společnost, rodina a další vlivy? Zda jsou v souladu nebo v rozporu? A jak s tím naložit?

Stalo se Vám někdy, že potkáte partnera a máte pocit, že vše do sebe skvěle zapadá a že jste jeden pro druhého stvořeni a po čase zjistíte, že jste každý jiný, než jste na začátku předpokládali?

Zamýšlím se nad tím, už nějakou dobu. Jak ukazovat a vyzařovat navenek přesně to, co máme ve vlastním nitru, tak aby nedošlo ke zbytečnému chaosu a zmatení. Aby jsme prostě odkryli karty hned na začátku a ukázali světu pravdivě po čem toužíme. Jediná cesta, jak dosáhnout překonání duality, je přijmout oba aspekty v nás. Světlo a temnotu, ženskost a mužskost, Slunce i Měsíc…kdykoli jedno z toho budeme potlačovat, vždy nás to znovu dostihne a situace v našem životě se budou opakovat stále dokola. Každou zkouškou si musíme projít, vyřešit ji a jít dál, pokud ji obejdeme přijde zase znovu.

Jak už to tak bývá, když se zabýváte nějakým tématem, přicházejí Vám do života další a další informace o tomto. A tak mi jednoho rána přišly další informace o naši temné stránce v podobě článku Richarda Vojíka (Richardův článek najdete zde). A spoustu věcí se mi v hlavě spojilo. V hinduismu je takový zvyk, že stejně jako uctívají bohy, uctívají také démony. Dokonce jim nechávají mnohem větší prostor a to většinou někde blízko svého domu. Proč? Protože věří, že energie temna a démonů je ještě silnější než energie božstva a pokud si je nakloníme na svou stranu, můžeme dosáhnout ještě mnohem větších věcí ve svém životě. Představme si teď situace a zážitky, které nás v životě nejvíce posunuly? Byly to ty negativní? Ty, které jsme na začátku vnímali jako naprostou katastrofu? A víte proč? Negativní věci mají na nás často větší vliv, než ty pozitivní. Pokud se s tím srovnáme a pochopíme, že negativní je to jen v naši hlavě a nikde jinde a že černá barva je negativní jen proto, že ji tyto vlastnosti připisujeme (naopak černý pásek v karate má ohromnou moc a sílu), získáme neskutečnou sílu a moc také my.

Smiřme se se svou dualitou a využijme své obě energie k životnímu záměru. Dostaňme na svou stranu „andělé i démony“ a vnímejme jejich propojenost, spolupráci a symbiózu. Ukažme světu svou sílu a úplnost v celé kráse.

Mé pocity z kurzu LÁSKA, TOUHA, PROBUZENÍ s Richardem Vojíkem si můžete přečíst zde .

V příštím mém článku se můžete těšit na téma naše emoce a jejich moc přitažlivosti.

18.10.2016 Žádný komentář

Jóga jako sjednocení

Jóga je pro mě velice mystická činnost, která zapojuje celé tělo i duši. Jedno nemůže pracovat bez druhého.

Pokračovat ve čtení →

6.7.2016 Žádný komentář

Moje životní změna…

Rozhovor s Darjou Káňovou, andělem s velkým srdcem

6.7.2016 Žádný komentář

5 jógových pozic pro pevný a krásný zadeček

Veděli jste, že vám hýžďové svaly výrazně pomohou při chůzi a udržování rovnováhy?Důvod proč chceme mít pevnější zadeček z hlediska estetického je celkem jasné. Většina lidí preferuje pevný a kulatý zadeček před rozměklým a plochým. Avšak dneska vás zkusím k jeho cvičení motivovat také pár anatomickými fakty. Respektive co se děje, pokud jsou naše hýžďové svaly slabé.

 

Naše hýžďové svaly jsou zodpovědné za vzpřímený postoj, chůzi, otevíraní a uzavíraní kyčelního kloubu. Jsou hlavními svaly, který nám pomáhá zvedat se ze sedu. Jsou středem našeho těla, takže si dokážeme představit, jako důležitou mají funkci. Oblast zadečku je takovým naším těžištěm, díky němu můžeme lépe držet rovnováhu, otáčet se do stran, harmonizovat nerovnosti našeho pohybu. Má mnoho funkcí a není tedy náhoda, že jeho posílením, zvyšujeme výkonnost ve všech směrech. Samozřejmě i přesto, že posílením hýžďových svalů, zvýšíte výkonnost celého těla, doporučuji každou část na těle posilovat velmi rovnoměrně. Silné hýžďové svaly nám dávají velkou výhodu a možnost užívat si lépe sport i sex.

Co způsobí slabý zadeček?

Může prohloubit nezdravé zakřivení bederní páteře a tím způsobit bolest v oblasti bederní páteře, stres (bolest) se poté šíří do oblasti mezi lopatkami a také do oblasti krční páteře. Extrémní lordóza může vést k nerovnoměrnému rozložení došlapu a přenesení došlapu více na špičku, čímž se dostávají do stresu také lýtkové svaly. Dalším následkem nepřirozeného zakřivení páteře je poté zkracování kvadricepsů (svalů na předních stranách stehen) a bedrokyčlostehenního svalu, což jen umocní bolest spodní části zad a pokud k tomu máme slabé břišní svalstvo, tak se problém prohlubuje. Pokud praktikujete některý ze sportů, kde se klade důraz na flexibilitu, zkrácené svaly na přední straně stehen vám rozhodně nepomohou při záklonech.

Zkrátka a dobře, každý sval by měl být optimálně posílený a optimálně protažený. V ideálním případě všechny svaly na těle by měly být v rovnováze. Dnes se však zaměříme na svaly hýžďové, představím vám jógové pozice (asány), které se postarají o jejich dokonalost posílením i protažením.

 

1. Prkýnko

Asána, která vypadá jako příprava na klik, máme natažené ruce. Je výborná na posílení tricepsů, ramen, širokého zádového svalu, břišních svalů, vzpřimovačů páteře, zadečku a stehen. Stimuluje nervovou soustavu, trávící, kardiovaskulární, lymfatickou a hormonální.

Kdy provádět?

Kdykoli :-). Často je součástí pozdravu slunci, je výborná také jako „zahřívací“ pozice.

Jak provádět?

Zkusme v ni vydržet 10 – 30 vteřin (můžeme začít s minimálním časem a poté navyšovat). Při provedení se snažíme mít celé tělo zároveň s podlahou. Pánev nenecháváme propadávat dolů ani ji nevyvyšujeme příliš nahoru, ruce jako bychom chtěli prodloužit a odtlačit se od dlaní směrem nahoru, takže nám vznikne více místa mezi rameny a krkem a hrudní páteř vyzvedneme mírně nahoru.

Online Fitness

 

2. Prkýnko obličejem nahoru (Purvottanasana)

Pozice není náročná na pochopení a na první pohled se může zdát, že ani na provedení. Avšak pokud ji děláte správně a budete se v ní snažit vydržet 10 – 30 vteřin, již tak snadná nebude. V případě, že by vám pozice přišla příliš náročná, udělejte ji s pokrčenými nohami (viz. Obrázek pozice „Stolečku). Posiluje stehna a hýždě, protahuje nárty a stimuluje Achillovy paty. Protahuje ramena, paže, předloktí a prsní svaly. Orgánově stimuluje nervovou soustavu, trávící, dechovou, kardiovaskulární systém a soustavu žláz s vnitřní sekrecí. Posiluje celou hormonální soustavu a pomáhá vyléčit řadu gynekologických obtíží. Psychosomaticky působí velice dobře na naši čakru solar plexu (emoční) a srdeční čakru (láska, city).

Kdy provádět?

V lekci jógy nejčastěji zařazujeme před nebo za předklony. Během jakéhokoli jiného tréninku můžeme použít před
tréninkem na rozehřátí, jako součást tréninku použijeme pro zlepšení kondice nohou a zadečku nebo jako protažení
paží, nártů a horní části těla po tréninku.

Jak provádět?

Vsedě s nataženými nohami si ruce položíme asi 30cm za zadeček, roztažené prsty směrem k zadečku. Propneme špičky a zatlačíme je do podložky. Poté s nádechem zvedneme pánev nahoru a s výdechem zakloníme hlavu. Snažíme se zvedat pánev a hrudník co nejvíce nahoru.

Online Fitness

3. Most – (Setubandha sarvangasana)

Pozice vyrovnává páteř, ulevuje od bolesti zad a zlepšuje stavy výhřezů plotének díky posílení zádového svalstva. Masíruje a stimuluje tlusté střevo a trávicí orgány, tudíž zlepšuje funkci trávicí soustavy. Podporuje plodnost u ženy a je velmi užitečnou asánou pro ženy, které mají zvýšenou šanci samovolného potratu. Posiluje svaly pánevního dna. Zlepšuje pravidelnost menstruačního cyklu a odstraní jeho bolestivé projevy. Má výborné výsledky u osob s astma, bronchitidou a problémy se štítnou žlázou. Zlepšuje cirkulaci krve a posiluje kardiovaskulární systém. U těhotných žen pomáhá děťátku otočit se do správné polohy.

Kdy provádět?

Můžeme ji zařadit ke konci jógové praxe před obrácenými pozicemi nebo nakonec svého tréninku před protahování.

Jak provádět?

Lehněte si na záda, nohy si pokrčte v kolenou, chodidla si dejte na šířku boků . Nahmatejte si paty konečky prstů tak, abyste naměřili správnou vzdálenost. S nádechem zvedněte pánev nahoru a hrudník tlačte směrem k bradě. Ruce si spojte pod zadečkem a zkuste kývavými pohyby ze strany na stranu zasunout ramena co nejvíce pod lopatky, aby se hrudník otevřel ještě více směrem nahoru. Soustřeďte se, aby pánev šla co nejvíce směrem vzhůru. Kolena a stehna směřují rovnoběžně spolu. Poté můžete ruce spustit volně do stran a pokračovat v držení pozice. Vydržte v asáně na 10 dlouhých dechů.

Online Fitness

 

4. Hluboký předklon (variace badhakonasany)Online Fitness

Protahuje zadní stranu stehen, zadeček, abduktory a adduktory. Zvyšuje flexibilitu kyčelních kloubů. Protahuje svaly podél páteře a odstraní napětí v oblasti bederní páteře a krční páteře. Jde o pozici příjemnou a relaxační.

Kdy provádět?

Kdykoli. Na začátku praxe, v průběhu nebo na konci.

Jak provádět?

Posadíme se, chodidla si spojíme před sebou a položíme si je asi půl metru od zadečku tak, aby naše nohy vytvářely kosočtverec. S výdechem pomaličku klesáme a zakulacujeme páteř, jako bychom si chtěli položit čelo na paty. Pokud jsme dostatečně flexibilní, dosáhneme čelem až na paty. Pokud nedosáhneme, vůbec to nevadí, důležité je, abychom se soustředili na uvolnění celého těla a kulatá záda (tato pozice je jedna z těch, kdy opravdu chceme během jógy „vykulatit“ záda, namísto vyrovnání!).

 

5. Kleště – Paschimottanasana

Online FitnessPozice kleští je základní pozicí, kterou bychom měli zařazovat vždy. Protahuje hamstringy, zadeček a zvyšuje flexibilitu kyčelních kloubů, stimuluje činnost játry, slinivky, sleziny, močo – pohlavního ústrojí, ledvin a nadledvinek. Pomáhá tělu zbavit se toxinů a potlačených emocí. Stimuluje střed těla ke snadnějšímu odstranění tuků v této oblasti. Zlepšuje cirkulaci krve, nervový systém a zásobení svalů podél páteře živinami.

Kdy provádět?

Provádíme nejčastěji před záklony nebo po nich. Pokud provádíme po hlubokém záklonu, musíme zpomalit a soustředit se na protažení a prodloužení páteře hodně dopředu a poté až dolů. Tak abychom ochránili naši bederní páteř. Po jakémkoli tréninku můžeme provádět na konec v době protahování.

Jak provádět?

Posadíme se s nataženými nohami, špičky přitáhneme směrem k holením, svaly ze zadečku si posuneme do boku, tak abychom cítili sedací kosti na zemi. S nádechem se vytáhneme páteří směrem nahoru s rukami nad hlavu a s výdechem klesneme směrem dopředu a dolů k nohám, chytíme se za špičky, holeně nebo lýtka, pohled směřujeme mezi kolena. Snažte se udržet rovná záda. Vydržte 1 – 3 min.
Tip: Pro lepší účinek se s každým nádechem vytáhněte pocitově dopředu a s výdechem se zaměřte na uvolnění svalů a
klesání směrem dolů.

 

 

 

Darja Káňová
www.angelyoga.cz

https://www.facebook.com/angelyogacz/

Zveřejněno také na www.onlinefitness.cz

profil_indie

 

5.5.2016 Žádný komentář

AJURVÉDA: 5 jednoduchých rad pro zdraví a krásu

 

1. Pijte ráno teplou vodu!

Ano, přesně tak. Nemyslím vodu v pokojové teplotě, myslím opravdu teplou, tak aby byla v
teplotě těla cca 37°C tedy o mnoho více, než je pokojová teplota. Vypijte 4 dcl…pomůže to
nastartovat celý Váš systém, probudit cirkulaci krve a nastartovat organismus k přirozené detoxikaci
a vylučování odpadních látek z těla. Nebojte se, že to nezvládnete, pokud to ze začátku bude
obtížné, můžete vodu pít postupně z termo hrnku, aby Vám nevychladla. Pokud trpíte zácpou,
vypijte více. Zkuste alespoň 6 dcl během rána, hned po vyčištění zubů, ještě předtím než cokoli
sníte.
2. Pijte během dne zázvorovou vodu!

Pokud chcete povzbudit svůj tělo tak, aby zpracovalo vše, co dostalo, vybralo si potřebné
živiny a bez zbytečného odkladu vyloučilo (tudíž si nic zbytečně neukládalo na tuky a nezanášelo
tělo toxiny), tak pijte hodně vody, ale opravdu HODNĚ VODY!
A pro povzbuzení trávícího systému, zařaďte zázvorovou vodu. Klidně trošku teplejší nebo alespoň
v pokojové teplotě. Zkuste vypít alespoň 2,5 – 3l. Pokud teď pijete jen litr nebo ani to ne, navyšujte
dávky velmi pomalu, každý den můžete zkusit přidat 0,5 – 1dcl. Takže to pro Vás nebude znamenat
žádný šok. Zázvorovou vodu vytvoříte, když povaříte čerstvý zázvor ve vodě. Moje ideální míra je
cca 2 cm zázvoru v jednom litru vody a vařím cca 5 min. Mám ráda velmi silný odvar. Vy si jej
klidně můžete pouze zalít vařící vodou nebo použít pouze 1cm na 1l, pokud nechcete tak silnou
chuť zázvoru. Po zbavení slupky ho nastrouhejte na jemno (pustí tak více šťávy). Klidně si hned
ráno uvařte 3 litry a popíjejte celý den. Vaše tělo bude brzy plné energie a mnohem čistější než
předtím. Váš apetit se zvýší a Vaše spalování bude mnohem rychlejší!
3. Jezte jen když máte hlad!

Ano, ano, vím to…přece jen jsem vyrostla jako „bodyfitnesska“. A taky mi od malička
všichni tloukli do hlavy, malé a časté porce…dokonce i kdyby ses měla ze začátku „nutit“. Malé a
časté porce určitě mají mnoho do sebe, ale pozor!…každý je jiný typ. Studovala jsem u nás
výživové poradenství, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých a důležitých informací, ale pořád mi
něco chybělo. Při práci s klienty jsem zjistila, že ne každý na to reaguje stejně. Někdo na to je typ a
jiný zase ne. Naše pravidla o zdravé výživě klasifikují pouze ženu a muže a pak podle míry vydané
energie. Ale zapomínáme, že každá je ryze individuální osoba…a to, co na jednoho platí, na druhého
ani náhodou.
Proto prosím: POSLOUCHEJTE SVÉ TĚLO! Pokud máte hlad – JEZTE! Pokud ne – NEJEZTE!
Každý den není stejný, jednou budete mít trávení rychlejší, jednou pomalejší, přestože budete dělat
stejné činnosti a jíst stejně výživná jídla.
Pokud jíte i v době, kdy ještě hlad necítíte, potrava se nestráví efektivně, v těle zůstanou nestrávené
zbytky, které vytvoří toxiny, a ty ovlivňují přirozené funkce celého našeho organismu. Nic potom
nemůže fungovat v přirozené harmonii. Pokud si chcete udržet režim častých porcí, je třeba upravit
porce tak, abyste před dalším chodem dostali přirozeně hlad a nejedli jen proto, že už je čas!

4. Dech

Zastavte se na chvíli a všimněte si, jak dýcháte. Dýcháte opravdu plno kapacitou plic a
bříška nebo spíše vtahujete břicho dovnitř a dýcháte jen tak, abyste přežili? No, zcela upřímně
většina z nás jen přežívá. Nicméně dech je vlastně takový malý zázrak…díky svému dechu, můžete
změnit vše okolo sebe. Neříkám že okamžitě…ale stane se taková malá a zároveň velká věc…první
se změní Vaše pocity! Všimněte si, že když jste ve stresu, dýcháte mělce a rychle. Naproti tomu
momenty, kdy se cítíte na vrcholu štěstí (a není to jen při orgasmu ;-), jsou momenty, kdy dýcháte
velmi hluboce a dlouze. Stejně tak můžete své pocity, emoce a pohled na danou situaci proměnit
pomocí dechu. Zastavte se teď hned a tady a zkuste změnit frekvenci svého dechu na dlouhou a
pomalou. A pak také kdykoli si na to během dne vzpomenete. Zkuste vzpomínat častěji a častěji a
uvidíte, jak se Vám život začne měnit!!! První pocity, pak činy :-)!

5. Smějte se!

Ano, hodně se smějte. Smějte se čemukoli, co vás pobaví. Smějte se i „jen tak“, třeba proto
že žijete a že svět je plný paradoxů. Co na tom, že Vás lidi budou mít za blázna, protože u nás
panuje něco jako mračící se mor…je to velmi nakažlivé… ano. Ale smích je více nakažlivý! A úsměv
dokáže zlepšit den mnoha lidem.
Tak to zkuste! Zkuste se usmát na kohokoli, kdo Vám vstoupí do cesty.
Může se stát, že na to někdo připraven nebude a úsměv vám neoplatí nebo Vám dokonce vrátí
škleb. Tak se tomu zasmějte a nenechte se odradit! Důležité je, že den zlepšíte spoustě lidem, kteří
Váš úsměv přijdou. A pak zlepšíte den hlavně sami sobě!!! Vaše nálada, byť ráno nebyla nejlepší, se
začne proměňovat jako mávnutím kouzelného proutku. A hle…najednou jde všechno samo! Jakékoli
výzvy Vás ten den potkají, vše budete řešit s nadhledem a bez zbytečného stresu :-)!
Příště se můžete těšit na článek o tom, jak využít dech a jeho techniky pro krásnější a šťastnější
život :-)!

 

Mějte se báječně,

Darja Káňová
www.angelyoga.cz

Zveřejněno také na: www.onlinefitness.cz

 

 

 

 

5.5.2016 Žádný komentář

Božská cesta do Kavu

Když se spojí vesmír, aby vás dovedl do cíle…. aneb Božská cesta do Kavu

Chystala jsem se na cestu do neznámé indické vesnice s vědomím naprostého klidu, že dorazím až na místo určení přesto, že jsem z celé vesnice znala jen branku a dům. Tušila jsem, že bude těžké domluvit se tam anglicky, ale že by mi neporozuměli ani název vesnice, tak to jsem netušila. Holt má indická výslovnost asi stojí za zamyšlení…

Den předtím jsem se snažila najít autobusové nádraží v Mysore pěšky, jelikož chůze je má vášeň. Ale ten den už toho bylo nějak dost a nevěděla jsem, zda jdu správným směrem. Tak jsem si pomyslela, že se zeptám, když tu náhle mladý sympatický muž přistavil na motorce. Počkal, až k němu dojdu, a evidentně na mou otázku čekal.

„Prosím, kudy dorazím na meziměstské autobusové nádraží“ (pochopitelně jsem to řekla v angličtině:-D)?

Bez záváhání odpověděl: „Vezmu Vás tam“

…takže s radostí nasedám na motorku a nechávám se vést mým náhlým zachráncem. Přestože mám chůzi ráda, bylo přece jen 35 stupňů a už jsem za sebou pár kilometrů měla.

Ano, udělala jsem to…nasedla k cizímu člověku a vůbec se nebála.

Má intuice říkala, že vše je v naprostém pořádku a tento člověk mi byl poslán jako zachránce. A má intuice se nemýlí, to už jsem poznala mnohokrát. Jen se často mýlím já, pokud ji neposlouchám.

Onen indický mladík, mě zanedlouho vysadil na autobusovém stanovišti. S velkou vděčností jsem se s ním rozloučila a zanedlouho také dostala potřebné informace ke své plánované cestě. Název vesnice jsem jim musela napsat a tvářili se dost překvapeně, nicméně po chvíli mi informace podali. Nebyly moc správné, ale na to jsem měla přijít až později.

S báglem na zádech v den D vyrážím prázdnými Mysorskými ulicemi. Je zrovna hodina před půlnocí. A čekám na autobusové zastávce. Za dobu cca 20 min mi zastavilo okolo 5 ochotných řidičů s otázkou “ kam bych se chtěla dostat“, tentokrát všechny nabídky odmítám a tvrdohlavě čekám dál na autobus.

Záhy se objeví muž, který je překvapen, že by tam pozdě měl tento autobus jet, chvíli čeká se mnou a když už to vzdávám, tak se nabízí, že zařídí taxi, sveze mě tam a cestou vystoupí na vlakovém nádraží.

Opravdu je muž činu, vše zařídí a do ruky mi podává mnohem více peněz, než je jeho díl za cestu. Když se bráním, povídá, že je to takto v pořádku, že tuto částku chce zaplatit. S děkuji a překvapeným úsměvem přijímám peníze a loučím se se svým spolucestujícím.

Vystupuji na autobusovém nádraží a řidič mi pomáhá jako pravý gentleman.

Záhy nastává malá komplikace…nejen že mi nejede přímý autobus, jak tvrdili, ale nikdo ani cíl mé cesty nezná. Nabádají mě jet do jiného města s podobným názvem, jelikož jsem se prý docela určitě spletla. Ono, nikdo by nečekal, že chci jet do vesnice, kde je jen 5 malých stánků se stejným zbožím a nikde nic.

Vysvětluji, že ne, že opravdu pojedu do Kavu, že tam mám rodinu a že do Kappu nechci ani za nic. Vedle mě nastupuje do autobusu do Mangalore jiný indický muž a říká, že pochází z Kavu a že mám nastoupit do stejného autobusu a okamžitě mi vysvětluje cestu. Chce zavolat i mé rodině, aby s nimi promluvil v místním jazyce, ale vzhledem k noční hodině toto odmítám. Jsem si pořád bezpečně jistá, že vše je v pořádku a já dorazím až domů bez jejich pomoci. Dle jeho rad nastupuji a vystupuji na místě určení dokonce o 2hod později než byl plánovaný čas, za což jsem moc ráda, jelikož vystoupit v neznámém místě v 5,30, je pořád lepší než ve 3,30 ráno. Jsem rozlámaná z autobusu, točí se mi hlava a vůbec cestovaní pohodlnými autobusy a s klimatizací je pro mě horší než obyčejný lokální skákající autobus.

Dorazím do první otevřené restaurace objednávám si oblíbené idly a čaj a snažím se zeptat anglicky na cestu, nicméně nerozumí.

Pohybem ruky mě však posílá na autobusové nádraží, což bohatě stačí, jelikož zrovna to hledám. Předchozí autobus mě totiž zanechal přímo pod nádražím, ale z tohoto úhlu nebylo vůbec viditelné.

Na autobusovém nádraží se znovu podivují, že chci jet zrovna do Kavu a nejsem si jistá, zda mi rozumí, ale odkážou mě na jeden z autobusů. Spokojeně a s důvěrou nasedám a cestuji v obrovském autobuse zcela sama jen s řidičem. Věřím, že zanedlouho budu doma a spokojeně pozoruji krajinu. Asi za 20 minut na mě průvodčí pokřikuje: „Kavu, Kavu!!!“ (jejich přízvukem, takže nerozumím) a naznačuje, že mám vystoupit. Vystupuji na místě, kde se zrovna otevírá jeden obchod, jinak nikde ani živáčka.

Naprosto samozřejmě se vydávám cestou, kterou neznám, ale připadá mi to přirozené a bezpečné, jako celý tento výlet.

Asi po 2 min jako bych se probudila ze sna a říkám si: „Proboha proč jdu tudy? Proč jsem se nezeptala?“ Záhy zaplašuji pochyby a pokračuji. Za další 2 minuty už se užasle dívám na známou branku k domu a nechápu, jak jsem se zde tak jednoduše dostala. Celá cesta byla dobře naplánována „božskou cestovkou“ a já jen informacemi, které jsem chtěla zjistit předem, mrhala čas. Moje rodina na mě užasle zírala, jak jsem se tam dostala bez telefonátu. A na závěr jsme ještě došli k tomu, že mě autobus dovezl na úplně „špatnou“ zastávku…tedy jinou, než kterou jsem mu řekla. Zda to byl omyl, posuďte sami…

Do Kavu mě dovedla asi ta stejná energie, jakou jsem v pro mě neznámém Bangkoku našla v noci dvě otevřené směnárny na druhém konci města, ač mi tvrdili, že vše je zavřeno :-).

Pokud se zaposloucháte sami do sebe, váš vnitřní hlas bude k nezastavení, i kdybyste kvůli tomu měli hory obracet. Nebo i když vám nikdo nebude věřit, vy stejně půjdete a zvítězíte!

17.3.2016 Žádný komentář
jaganmohan_palace

Indie: Mysore – Jaganmohan palace

Pokud jste alespoň trošku fanoušky umění, za žádnou cenu nepropásněte v Mysore návštěvu Jaganmohan Palace. Doporučuji si vyhradit alespoň 3hodiny, pokud si chcete exponáty pročíst a prozkoumat. Dohromady na 3 patrech v mnoha místnostech naleznete vše od starodávného nábytku z růžového nebo santalového dřeva a různých vyřezávaných miniaturek nebo obrazů, japonský nábytek a obrazy, tradiční japonské malby na hedvábí, radžastánské malby, obrazy a potréty královské rodiny, až po spoustu obrazů z indické mytologie. Pokud se cítíte v indické mytologii poněkud ztraceni, tato prohlídka vám může přinést také hlubší porozumění příběhům a indickým tradicím.
V posledním patře poté naleznete všemožné indické strunné i klávesové hudební nástroje, také africké bubny a japonské hudební nástoroje. Nádherně propracované starodávné hry, které vypadají jako šachy nebo „člověče nezlob se“…ale černobílá šachovnice je oproti tomuto opravdu velice nudná záležitost. Foťáky do galerie nepotřebujete, jelikož fotit je striktně zakázáno, stejně tak jako mi zakázali použít diktafon…zřejmě aby skrze má amatérská slova, kouzlo umění neuteklo.

Další indické příběhy na: http://www.radhaangel.cz/category/blog/
Cesta do Indie AYURVEDA DETOX & YOGA: http://www.radhaangel.cz/…/intenzivni-ajurvedsky-detox-st…/

6.3.2016 Žádný komentář
ragi ball

Indie: MŮJ ZÁŽITKOVÝ OBĚD!!!

Dnes byl pro mě jeden z těch legračních dnů, kdy vylezete z domu správně naladěni (já se správně naladila ranní taneční meditací) a přitahujete samé zajímavé zážitky. Absolvovala jsem dnes další z nádherných kirtanů (zpěvy indických písní) Jamese Boaga. Je to člověk s nádherným hlasem a velkým osobitým kouzlem. Kdykoli budete ve správný čas v Mysore, doporučuji si na něj zajít. Nebo se na něj můžete těšit na podzim v relax & nature MAAT (centrum šťastného a naplněného života v Jizerských horách).

Dnes jsem se přesvědčila, že hlas je opravdu jen nástroj a tak jak s ním pracujeme, tak se otevírá do neskutečných možností.

Nikdy, opravdu nikdy, nevěřte, že neumíte zpívat, ať už vám to řekne kdokoli…

Já jsem ještě před nedávnem nezazpívala jediný čistý tón a dnes jsem byla v šoku, co se stalo s mým hlasem po pár lekcích zpěvu s Ranjini a dvou kirtanech s Jamesem.

Hlas se jen otevírá a zavírá podle toho, jak moc jsme otevřeni my.

Po kirtanu jsem se rozhodla, že zajdu na oběd ve čtvrti, kde to vůbec neznám. Všechny restaurace, jak je zde zvykem jsou kolem 16hod zavřeny, ale já stejně hledala jen nějaký útulný čajový shop, kde dělají moje nejoblíbenější indické jídlo Masala Dosu. A zanedlouho jsem takovou malou restauraci, přesně jako jsem si přála, našla. Byla hezká, čistá, útulná. Po chvíli mi došlo, že zase tak úplně nezapadám a asi jsem jediná bílá tvář, která tam kdy byla.

Neuměli anglicky, ale měli ze mě neskrývanou radost.

Poté co jsem místo číšníka omylem oslovila hosta, který však anglicky uměl, jsem si tam získala nového přítele. Přinesli mu na stůl něco fakt zvláštního. Vypadalo to jako velký hnědočerný exkrement. Však posuďte sami. Poprvé jsem si o nějakém jídle pomyslela: „To je fakt na první pohled odporné, to nikdy nechci zkusit!“
Načež se mě jeho kamarád zeptal, zda bych to chtěla zkusit? Že je to prý lokální specialita. A je to hrozně zdravé, naproti tomu moje Masala Dosa je nezdravá. Je to hlavním jídlem farmářů. Rezolutně jsem odmítla a řekla, že si dám Masala dosu. Tak jí pro mě objednal, avšak co čert nechtěl, ta zrovna jako náhodou nebyla. Takže se mě znovu zeptal, zda si nedám tu kouli…

věřte nevěřte…souhlasila jsem!!!

I majitelka restaurace se podivila, že chci zrovna toto. Zanedlouho mi to přistálo na stole a můj nový přítel mi řekl těsně před zakousnutím něco zvláštního: „Nežvýkej to, jen polykej“ Já: „Cože“…sakra to musí být fakt odporné. První sousto bylo těžké. Pochopila jsem, že se to neskutečně lepí…pořád mě ještě neopustila představa toho, že žvýkám něčí exkrement…chuť moc zajímavá nebyla, lepivá konzistence tomu také nepřidala. K polévce jsem nedostala lžičku.

Díky názorným ukázkám, jak správně polykat, jsem to zvládla až dokonce. Přitom mě celá restaurace povzbuzovala.

A vida ono to bylo s každým soustem chutnější a chutnější. Polévku jsem vypila. Dostala jsem ještě čaj a smažené mungo v těstíčku. Za celý oběd zaplatila cca 8 Kč. Nevím zda to byla speciální cena za počáteční trauma nebo normální. Jen byli překvapení, že jím tak málo. Avšak já měla zacpaný celý žaludek. A v závěru mohu říci, že jsem si opravdu pochutnala a na další hnědou kouli už se nemůžu dočkat.

Na další články se můžete těšit brzy 🙂
Cesta Ayurveda detox & studium jógy zde: http://www.radhaangel.cz/…/intenzivni-ajurvedsky-detox-st…/

6.3.2016 Žádný komentář
mimozemšťan

Indie: EVROPANKA V INDII aneb MIMOZEMŠŤAN VE VLASTNÍ GALAXII!!!

Už jste si někdy připadali jako mimozemšťan? Že do tohoto světa, této rodiny a vůbec do tohoto vesmíru nepatříte? Jako kdybyste zrovna spadli z jiné galaxie? Anebo máte jen pocit, že vás nikdo nechápe? Uklidňující zpráva je, že se tak cítí asi někdy každý anebo alespoň většina z nás. Někdy máme pocit, že jsme fakt v nesprávný čas na nesprávném místě, ale pravdou je, že nic není náhoda. Všechno nás vede jen k nalezení vnitřní síly!
Neustále se zde v Indii přesvědčuji o tom, jak krásně se dá vše manifestovat a přitáhnout do života.
Ale velmi často si tady připadám, jako totální mimozemšťan! Ať už blond nebo zrzka, v indickém nebo evropském oblečení, hned je na první pohled všem jasné, že nejsem zdejší. Kdoví proč. Pravdou je, že se nestýkám příliš s cizinci, ale hlavně s místními. Jezdím veřejnou dopravou, chodím na místa, kam chodí Indové, učím se od indických učitelů. A MILUJI to tady!!!

A hned po prvním týdnu v Indii jsem věděla, že tady chci žít…ALE…
…někdy není lehké žít pořád sama
…někdy je pozornosti příliš
… někdy se ke mně lidi chovají prostě jinak…
… někdy jsem z toho totálně vyčerpaná a přála bych si být neviditelná…


V tomto případě se zrovna dvakrát vyplatí srovnat si myšlenky! Kdo koho vlastně nepřijímá? Nepřijímají mě lidé? Nepřijímá mě Indie? Nebo já nepřijímám samu sebe? Takže v tuto chvíli si jdu někam sednout a dát si čaj. Pokud je ještě hůř, tak si dám čokoládu nebo nějaký indický dezert a čekám, až se mi zpátky vrátí energie .

A najednou, jako by se svět kolem mě úplně změnil.

Pořád mám bílou pleť a evidentně nejsem neviditelná, ale přicházejí ke mně samé pozitivní reakce. Je pro mě najednou zcela jednoduché plynout s místní kulturou a začlenit se i do tak odlišného prostředí.

Připadám si, že nic není přirozenější a já zde žiji od narození.

A vše začne fungovat doslova zázračně. Protože všichni jsme jedno…není odlišností tam, kde je nebudeme hledat. Srdce odlišnosti nezná, hlava ano.
A co je můj návod, jak nebýt mimozemšťanem? Asi jste pochopili, že řešením není čaj ani čokoláda (i když částečně samozřejmě pomůže :-)).

Řešením je změna vlastního vnímání, probuzení radosti v sobě, pozvednutí energie, rozšíření láskyplných vibrací.

Toho můžeme dosáhnout zcela jednoduše...tancem, jógou, hudbou, odpočinkem, procházkou v přírodě nebo čímkoli jiným, co nám udělá radost. Někdy opravdu stačí sednout si a vypít čaj. A nezapomeňte, že všude kolem vás jsou spřízněné duše, ač se to možná na první pohled nezdá.
Co jsem tímto chtěla říct je, že vše má mnoho úhlů pohledu. My máme plnou svobodu vybrat si ten, který chceme. Ale musíme si uvědomit, jaké následky za to poneseme, a jestli s tím budeme spokojeni! Let’s be happy!!!

Pokud s námi chcete do Indie: http://www.radhaangel.cz/…/intenzivni-ajurvedsky-detox-st…/
6.3.2016 Žádný komentář

Indie: Ženy a naše přirozená podstata pečovat

Zážitky z Indie – 3 díl

Jé krásné, moct pozorovat jinou kulturu a nacházet rozdíly, zamýšlet se na logikou našich zvyků a jejich zvyků. Je hodně malých rozdílností, nad kterými budeme vždy žasnout, pokud navštívíme jinou kulturu. Můžete si na to samozřejmě ihned vytvořit názor a dál už se tím nezabývat…anebo můžete jen tak pozorovat…a máte k tomu neskutečnou příležitost, pokud tak jako já neznáte lokální jazyk. A jsem moc vděčná za to, že teď mohu pozorovat takto zblízka Indii.

Někdy si říkám: „Ty jo, tady se zastavil čas.“ Přemýšlejí a konají, tak jak my jsme konali před spousty lety a teď se k tomu zase vracíme. A já si moc přeji, aby nemuseli procházet tou fází, jakou jsme prošli my, k tomu abychom došli zase na začátek :-)…postupně tady budu jednotlivé zajímavosti a úhly pohledu přidávat, dnes ale chci mluvit o něčem jiném, co je tady pořád tak ohromující.

Dostala jsem výjimečnou příležitost získat zde hned dvě rodiny. A nějak se stalo, že jsou jako mou rodinou vlastní. Mohu tam přijet kdykoli, učí mě vařit, šít, porozumět pulzující Indii a zdejším obyvatelům a taky se navrátit zpátky ke své ženské esenci.

Jsme v zemi, kde ženy pořád stále následují svou ženskou roli a muži svou mužskou. Tímto článkem se nechystám nic hodnotit a poukazovat, co je dobré a co je špatné. Vše má své světlé a stinné stránky a já nechci říkat, co si o tom myslím, chci se s vámi podělit, jak se tady v tom cítím.

Kdysi jsem brala jako obrovskou výhodu to, jaké máme u nás možnosti. Jako žena, můžu dělat cokoli, co si usmyslím. Není na mě pohlíženo jako na nějaký slabý článek a můžu být nezávislá a svobodná a kdoví, jak jinak jsem to ještě nazývala. Myslím, že jsem někdy předtím dokonce ženy, které byly v domácnosti, litovala. A taky jsem předtím vnímala, že tady v Indii mají nižší společenské postavení…teď chápu, jak moc jsem se ve svých soudech spletla a jak moc záleží na našem vnímaní, zda se cítíme v dané situaci dobře nebo ne.

Jak ze zkušenosti víme, většinou není pravda to, co vidíme, ale to co cítíme. Mnohokrát jste se o tom přesvědčili a stejně je stále těžké se tím řídit? Anebo je vám to naprosto přirozené?

Teď když v Indii napůl žiji, vnímám věci jinak, než jsem je vnímala na začátku.

Vnímám, že tady je žena stále ženou, která pečuje. A já vnímám, že to je kořenem naší ženskosti. Pečovat o sebe, pečovat o druhé, pečovat o rostliny, zvířata, domácnost.

Proto ženy touží po dětech, po mužích, po rodinách anebo alespoň po domácím mazlíčkovi…proto ženy pracují častěji jako zdravotní sestřičky, terapeutky, masérky, kosmetičky, vizážistky, pedikérky, manikérky, než muži… Naši přirozenou podstatou je o ostatní pečovat. Často díky zcela odlišnému oboru práce nebo proto, že své poslání nevnímáme ze správného úhlu pohledu, se cítíme nešťastné a vykořeněné.

Ale kolikrát jsme si doma stěžovaly, že musíme pořád prát, vařit, uklízet a nikdo nás za to neocení…(nebojte, taky mám věčně pocit, že nemám čas a chápu moc dobře, jak je to vše náročné…navíc když máte děti a také chápu, že každá pomoc se hodí, o tom nediskutuji:-)). Jen chci říct, že v první řadě, musí to ocenění přijít od nás samotných. Pokud se oceníte za to, že o druhé pečujete, tak si tu roli zamilujete 🙂

Chci Vám teď přiblížit zdejší přístup, kterým jsem se i já proměnila…

Přiblížím to na takové maličkosti, která se děje u nás i zde. Jen tady se mi otevřeli oči, jak markantně jiné mohou být úhly pohledu…

Žena jako hostitelka a hospodyně…Indové jsou velmi pohostinní a kamkoli přijdeme, pohostí nás vždy vším co mají…Čaj, káva, dezert a jídlo. I když odmítnete, tak aspoň něco z toho nebo pro jistotu vše přinesou a pak jsou velmi šťastní, když si dáte a chutná vám (ano, pak je těžké odmítnout). Muži si většinou sednou, ženy také a povídají…ne však paní domu. Ta stojí pořád na půl cesty mezi kuchyní a obývákem a neposadí se. Což u mě způsobovalo dosti značné rozpaky a o to větší, že šlo ve všech případech o ženu starší, než jsem já. Měla jsem pocit, že bych jí měla pomoct nebo alespoň „jen tak nesedět“. Cítila jsem nějaký pocit viny, že má s námi tolik práce :-D. Nicméně po několikáté návštěvě jsem pochopila, co jsem dosud nechápala…Že jim to způsobuje radost! Že žádnou pomoc nechtějí a neříkají to jen ze zdvořilosti… Pochopila jsem, že moci někoho pohostit berou jako velké privilegium a cítí se velice šťastné v této pozici. Oceňují sami sebe :-). A proto se necítí v podřízené pozici. Ví, jak je jejich péče hodnotná.

Pokud paní domu servíruje jídlo, tak pouze a jen servíruje a pořád se doptává a přidává, dokud všichni neskončí. Ona jí až úplně naposled. A pořád září radostí :-). Bože, jaká úleva je to, vidět tady samé zářící usměvavé ženy :-).

Když se zamyslím nad takovou situací u nás, tak moje výchova, vliv okolí, školy a vše mě směřovalo úplně jinam. Prosazovat se zcela jiným způsobem! Nakonec mi však došlo (trvalo to fakt dlouho :-D), že mi tento model vůbec nepřipadá vlastní a vůbec se v něm necítím nezávisle a svobodně, ale cítím se v něm jako v pasti . Není to moje podstata. Není to to, co mě dělá šťastnou.

Víte, já mám stále pocit, že se jako ženy příliš porovnáváme s muži a chceme mít i jejich kvality. Ale my máme jiné kvality. Ty, které jsou krásné na ženě. A bůh ví proč se je snažíme skrývat. Víte jak krásná může slabost, citlivost, starostlivost, roztříštěná koncentrace, nedisciplinovanost, a další. Neříkám, že je musíme ukazovat ve všech situacích. Ale měli bychom je ukazovat v situacích, kdy je tak cítíme. V západním světe je rozsetý takový mýtus, že si své typicky ženské vlastnosti nemůžeme dovolit ukazovat, protože bychom nevzbuzovaly respekt. Ale respekt vzbuzuje to, když jsme pravdivé samy k sobě.

Víte, já si poměrně dlouho nalhávala, že jsem šťastná, že jsem „samostatná a emancipovaná“. Že je dobré být tvrdá, neukazovat emoce a nikoho nežádat o pomoc. Že je skvělé, když dosahuji stejných výsledků jako muži, ať už to je ve sportu nebo v práci. A teď si uvědomuji, jak hrozně jsem se v tom vždy cítila. Nikdy to nebyla má přirozenost a vždy mě to hrozně stresovalo. Avšak tyto emoce jsem úspěšně potlačovala a chránila svou emoční čakru a celé tělo vrstvou tuku, který jsem na sebe pomalu z toho stresu nabalila (ano tam je většinou zakopaný pes, když se nám někde hromadí více tuku než potřebujeme;-)).

Ale většina z nás si uvědomí, že nám daná situace nevyhovuje, až když vyzkoušíme druhý model. To, co jsme si nikdy předtím nedovolily vyzkoušet. A já si uvědomila, jakou sérii zkáz jsem za ten život nasekala, když jsem neprojevovala emoce. Když jsem se snažila být tvrdá k sobě i k druhým. Když jsem se snažila vše zvládnout sama. Víte co je na tom nejlepší? Nikdo to po mě nechtěl, jen já sama. Někde jsem si zažila, že pokud budu spoléhat jen sama na sebe, tak nikdy nebudu zklamaná. Ale…stejně jsem byla. Svým životem. Zklamání přichází a odchází, ale naše podstata ženství zůstává. Ta se nezmění jen tak, protože se ji budeme snažit potlačit. Naše ženská podstata je tady s námi pořád a my bychom ji měly respektovat tak, abychom došly k naplnění a žily život šťastný.

Víte, později nás nikdo neodmění za to, kolik jsme ve škole dostaly jedniček (a já dřela na tom, abych jich měla hodně :-D) nebo na tom, jak jsme k sobě byly tvrdé (já se fakt snažila něco dokázat a být hodně tvrdá), ale můžeme odměnit jen sami sebe, když budeme žít život šťastný a naplněný. Když budeme vědět, že žijeme podle svého životního záměru, ať už je jakýkoli.

Proto, prosím, žijte tak jak cítíte. Říkejte to, co cítíte, a projevujte emoce podle toho, jak cítíte. Naše společnost se nás snaží přimět uvěřit, že je to projev slabosti, ale naopak. Je to projevem velké síly, žít svůj sen. Oceňovat se za to jaké jsme a kým jsme. A odměnou nám bude naše štěstí. A vůbec nezáleží zda s tím lidi kolem vás souhlasí nebo zda vás za to odsuzují, záleží jen na vás. Proto věnujte se, čemu cítíte. Pokud chcete ze srdce dál pracovat tam, kde pracujete a dělat, to co děláte, tak vám velmi gratuluji. Pokud ale cítíte, že je něco špatně, tak to změňte!!! A neohlížejte se, co na to říká okolí. Zda jste dost emancipovaná žena nebo ne. Žijte svůj sen :-)!

28.1.2016 Počet komentářů: 2

Copyright © 2014 Darja Rádha Angel. Všechna práva vyhrazeny.