Blog

P1010876 P1010877 P1010879 P1010878

POBYT V LESE – 3 dny a 3 noci ve Strachomorně

3 DNY A 3 NOCI V LESE

7.11.2016 Se mi stala zvláštní transformační věc…přišla jsem do lesa se spacákem a hromadou teplého oblečení, téměř bez jídla a bez čehokoli dalšího, co bych mohla číst, čím bych se zabývala nebo co by mi krátilo čas.

Kdo mě zná již déle, ví, že jsem původem „pravá blondýna“…Promovala jsem v nádherných jasně růžových šatech a s diplomovou prací v růžových deskách s květovaným vzorem, které byly naprosto unikátní a to tak, že se na ně celý učitelský sbor přišel podívat. Měla jsem panický strach z veškerého hmyzu. Kdysi jsem doma vše dezinfikovala jako na operačním sále. Strach jsem měla totálně ze všeho, ze všech situací, autorit, zážitků, emocí, lidí, zvířat, samoty, zimy, hladu… Děsilo mě prostě všechno. Byla jsem také dost depresivní, pokaždé vymyslela v hlavě ten nejvíce katastrofický scénář a vše viděla černě. …ano, to jsem také byla dříve já, než mi do cesty přišlo andělské léčení a jóga. Pracovala jsem v bance, byla zvyklá na řád a disciplínu ze sportu i z práce, ale přesto někde ve skrytu duše už od malička jsem měla něco jako totální anarchii a rebelství a jela si podle svých vlastních pravidel. To všechno jsem byla já…

S mou duší se nic nestalo, ale staly se v mém životě zcela zásadní věci, které mě totálně proměnily. Jedním takovým mezníkem byla má první cesta a následně dlouhé pobyty v Indii a tentokrát zcela nedávno byl dalším mezníkem můj pobyt v lese. 3 dny a 3 noci sama se sebou…mé zásoby jídla tvořil 1 banán, hořká čokoláda a balíček kustovnice a vodu jsem dostala z pramene v lese.

A jak se to všechno stalo?

Vypadá to jako taková totální náhoda a přesto jsem si jistá, že nejmenší drobnost v tomto příběhu náhoda nebyla. Již dlouho jsem plánovala, že potřebuji na několik dní pobýt sama se sebou a plánovala jsem si čas pro terapii ve tmě. Nebyla náhoda, že jsem se rozhodla jet na kurz Láska, Touha, Probuzení s Richardem Vojíkem. Už dva měsíce dopředu, jsem si vyhradila volno pro tento víkend a přesto ještě pár hodin před odjezdem váhala, zda tam mám jet. Tyhle věci a váhání se ostatně dějí vždy, když se má v našem životě dojít k velké transformaci. To jsem si, ale v tu chvíli neuvědomovala a dál se plácala ve své nerozhodnosti. Z kurzu jsem si odvážela spoustu nádherných zážitků a zkušeností, potkala spoustu zajímavých lidí a uvědomila si důležité věci v mém životě. A poslední den kurzu jsem se seznámila s Michalem Seifertem – průvodcem terapií v přírodě. On se mi zmínil o této možnosti a mě hned došlo, že je to pro mě mnohem větší výzva než pobyt ve tmě. Že mě děsí a zároveň přitahuje…pobýt sama v lese a postavit se svým strachům, tmě, zimě, hladu, neznámu, zvířatům a v neposlední řadě sama sobě…

Michal mě při první schůzce provedl po celém lese, což jsem vnímala, jako takové nasátí atmosféry a rituální přijetí tohoto místa, po cestě mi sdělil mnoho informací o dané oblasti, ve které jsme se nacházeli. Atmosféra lesa a to, jak jednoduchým způsobem o všem mluvil, na mě zapůsobilo tak, že nadšení převážilo obavy a já se rozhodla více to neodkládat a realizovat terapii v lese co nejdříve.

Následující pondělí ráno jsme vyrazili znovu. Tentokrát už jsem měla s sebou také tepelnou výbavu, kterou mi doporučil a co jsem potřebovala, tak i zapůjčil, tak abych přežila (pro mě snad nejhorší věc na světě) – chlad.

Společně dle mých pocitů a jeho fundovaných rad jsme vybrali základnu, která se stala po 3 dny a 3 noci mým domovem :-). Myslím, že ne náhodou jsem se ocitla na místě s názvem Strachomorna :-).

Michal pro mě připravil vstupní rituál „brána lesa“, čímž jsem se zbavila veškeré minulosti a vše kým jsem byla do této chvíle, nechala za sebou. Poté očistil celé mé tělo kouřem ze speciálního energeticky silného dřeva, jehož sílu jsem cítila v podobě energetických vibrací v celém těle a vysvětlil mi, co jsem potřebovala k tomu, abych pobyt přežila v klidu a harmonii. Naučil mě všechno, co pro mě do té doby byla velká neznámá…rozdělávání ohně z toho, co mi poskytne les, hledání suchého dřeva po dešti, to jak rozbíjet tlusté kusy stromů bez pilky a sekery, jak se chovat, abych s lesem splynula, co dělat v konkrétních situacích, které mohou nastat.

Popsal mi taky, jaké zvuky, která zvířata vydávají, tak abych se zbytečně nelekala. Naučil mě základy orientace v lese (které jsem velmi ocenila při hledání cesty zpět) a celé tajemství přírody, tak abych mohla s lesem splynout. Pobytem v přírodě jsem byla naprosto nepolíbená. Nikdy jsem nespala venku, nerozdělávala oheň, nebyla v přírodě sama. Některé rady mi přišly na začátku nedůležité a opravdu jsem netušila, jak hodně je ocením a všechny postupně využiji. Je vidět, že on s lesem splynul. Když jsem šla s ním, tak nás zvířata brala jako naprostou součást lesa a přibližovala se k nám na velmi blízkou vzdálenost bez ohledu na to, zda jsme mluvili nebo se hýbali.

Poté, co mi Michal předal vše důležité, jsem na 3 dny a 3 noci osaměla. Michal nade mnou držel vzdálený dozor fyzicky, měla jsem mu o sobě podávat zprávu každý den v poledne, když bude slunce přímo nade mnou a to byla ta jediná doba, na kterou jsem mohla zapnout telefon, aniž bych se dívala na zprávy z „vnějšího“ světa. Držel pro mě dozor i energeticky a já opravdu cítila, že je tam se mnou a cokoli se mi bude dít, tak se na něj můžu obrátit. Nikdy bych nevěřila, jak rychle tento čas uteče. Strach jsem musela mít opravdu veliký, jelikož mi to tělo dávalo najevo všemi podvědomými i vědomými signály. Asi nebyla vůbec náhoda, že v den D, jsem ráno zaspala, dostala průjem, nebylo mi dobře od žaludku, cítila jsem horečku, pocity nachlazení, všude byly dopravní zácpy, nic jsem nestíhala a mnoho dalších překážek. Přesto jsem si byla naprosto jistá, že jsou to jen zkoušky, které musím překonat, abychom osvobodila svou duši a absolvovala to, co cítím, že mě posune dále.

V lese jsem nebyla sama. Cítila jsem, že mám za sebou sílu všech mužů v naší rodinné linii, i těch které mám kolem sebe a věděla jsem, že jsou tam všichni se mnou.

 

Hodně lidí se mě po návratu zeptalo, jak mě napadlo tam jít a dělat si takový trošku mužsky zaměřený Vision Quest (v ženské – komfortnější variantě). Proč já jako žena, jsem to chtěla absolvovat?

 

To co mě tam táhlo, byl jen silný vnitřní pocit, že je to pro mě důležité. Odpověď na tuto otázku jsem získala až v lese…

Byl to pro mě takový rituál spřátelení se se svým vnitřním mužským aspektem, tak aby spolu s ženským aspektem dosáhly harmonie. A aby mi pomáhaly na další cestě společně. Do té doby mě vůbec nenapadlo se tomuto tématu věnovat. Věnovala jsem se hlavně podpoře svého ženství. Ale signály o tom, že bych měla vyřešit i svého muže, mi chodily už dost dlouho.

První den jsem si tam připadala trošku jako vetřelec. Naprosto nepolíbena skautem, tábory a jiným pobytem v přírodě. Městské dítě, které celý život žilo v bytě a v přírodě bylo jen na dovolené…Ve svém těle jsem cítila strach a neklid. Bála se případné návštěvy kanců a jiných zvířat. Taky jsem se bála hlavně sama sebe a svých myšlenek. Protože mi bylo hned jasné, že to nejhorší, co mě tam může potkat je „smrt z vyděšení“, jak říká s oblibou můj švagr. Proto jsem se snažila své myšlenky kontrolovat, v rámci možností sama sebe neděsit a nevymýšlet katastrofické scénáře. Chtěla jsem si ověřit sama na sobě spolupráci mysli a vnějších událostí.

Mé největší obavy, když jsem se tam chystala, byly z chladu, jelikož už bylo docela chladné počasí. To že první mínusové teploty a první sníh po 3 letech (2 roky jsem v zimě pobývala v Indii) zažiji zrovna ve volné přírodě, jsem samozřejmě předem netušila a předpověď počasí pro jistotu nesledovala.

Měla jsem na sobě asi 100kg oblečení…Přesněji řečeno to bylo 7 – 8 vrstev oblečení na těle a 2 vrstvy na nohách. Dva vojenské kabáty, které mě hřály nejvíce, byly příšerně těžké.

Pak už byly mé starosti úplně jiné, než běžně bývají. Tahala jsem dřevo, rozbíjela klacky, když to byly kmeny menších stromů, tak jsem nevěřila, že to můžu zvládnout, tak jsem si vytvořila takovou mantru, kterou jsem opakovala u každého těžkého úkolu. Najednou jsem ani nepotřebovala tolik vrstev oblečení.

Největší obavu jsem měla ze zvuků v noci a nakonec jsem byla velmi překvapená, jak tichý v noci les je. Díky Michalovi jsem věděla, že to štěkání, které se všude ozývá je koncert srnců a další výrazné zvuky se nedostavily. Na pár hodin jsem usnula u ohně a poté se odebrala do své dřevěné postele. Ráno jsem se probudila zřejmě velmi pozdě, čas totiž šíleně utíkal. Věděla jsem jen, že v poledne musím zapnout mobil, nahlásit svému průvodci, že jsem v pořádku a zase ho vypnout. Pořád se mi zdálo, že slunce není ještě dost vysoko, za zataženou oblohou nebylo jednoduché poznat, kde se zrovna nachází, a tak jsem čekala. Najednou mě napadlo, že nemám dále čekat, ať je poledne nebo není a že mám poslat zprávu okamžitě. To jsem samozřejmě netušila, že už je půl třetí a Michal se mě snaží telepaticky kontaktovat, abych mu zprávu poslala ihned. V tu chvíli, když jsem zapnula telefon, tam bylo jen 13%, přestože před vypnutím byl nabit na 67%. Rychle se vybíjel a já jen stačila napsat, že jsem ok, že vše zvládnu, ale další dny už se neozvu. Poté se mi mobil vybil zcela.

V tu chvíli jsem věděla, že tam jsem sama za sebe a přesto můžu vždy využít energetickou ochranu. K tomu na mě přišla obrovská bolest zad. Jednak způsobena tím, že jsem neležela na matraci, ale na studených tvrdých deskách,…ale hlavní díl v tom měla psychosomatika a energetické centrum “přežití”– kořenová čakra. Problém byl, že jsem nemohla chodit, aniž bych necítila ostrou bolest, která paralyzovala obě moje nohy, nemohla jsem se předklánět, zaklánět a už vůbec byl problém přinést vodu, dřevo a rozbíjet ho. Brala jsem to jako další zkoušku na této cestě. Uvědomila jsem si, odkud tento problém pochází, intuitivně ho vyléčila a strach se snažila pustit. Brzy se to uvolnilo natolik, že jsem mohla pokračovat v „běžných“ (pro mě trošku neobvyklých) činnostech.

Tento den jsem poprvé potřebovala založit oheň sama…no moc mi to nešlo, říkám si: „Sakra sakra, jak to Michal říkal…Zapálit chrastí, provzdušnit…hm, tak to mi nejde…ale přece to musí jít!“. 10 minut jsem to zkoušela a snažila se nepropadat beznaději a nemyslet na to, že je to první oheň, který ve svém životě zakládám a že je hrozná zima. Zkusila jsem to s kůrou z břízy, jak mi radil a vida, za chvíli začalo chrastí jemně doutnat a hořet…pak jsem velmi opatrně pracovala na zvětšení ohně a snažila se chápat jeho proces, tak abych ho neudusila. No prostě to, co se většině lidem zdá naprosto logické, o tom já bohužel neměla nejmenší potuchu a začala jsem všechny souvislosti chápat až tam.

Nakonec se mi povedlo zapálit oheň, nanosit dostatek suchého dříví, meditovat a připravovat se psychicky na další noc. Tato byla naprosto tichá, až jsem přemýšlela, co se děje. Možná to bylo tím, že teplota měla razantně klesnout. Pomalu jsem se začala se svým novým domovem spojovat.

3.den ráno jsem našla místo vody v láhvi led. Teplotní rozdíl jsem na těle vůbec nezaznamenala díky skvělému spacáku. Šla jsem se projít různě po lese, teď už jsem si připadala jako jeho součást. Posadila jsem se na pařez na sluníčko, abych se vyhřála a meditovala. Snažila jsem se nenechat se rozptylovat různými zvuky zvířat…nikdy bych nevěřila, že meditace v lese bude pro mě náročnější než v pražském metru. V duchu jsem si říkala, že jediné, co musím udělat je naprosto lesu důvěřovat, důvěřovat přírodě a Zemi, že se o mě postará, pak bude vše v pořádku. Když si v duchu opakuji „důvěřuji, důvěřuji, důvěřuji“…tak se najednou z křoví přede mnou ozve zakvílení a chrochtání a já si v duchu řekla: „Hm, tak teď předveď svou důvěru.“

Šok jsem měla parádní a důvěřovala jsem, že ten kanec, co vyběhne, mi fakt nic neudělá. Nakonec vyběhla dančí rodinka, vypadali více překvapeně a šok měli asi větší nežli já a odběhli pryč. Pak se během mé několika hodinové meditace párkrát vrátili, aby si mě prohlídli. S hrůzou jsem si uvědomila, že jsem fakt do školky a školy chodila naprosto zbytečně, pokud ani nevím, že srnci štěkají a daňci chrochtají. A taky jsem se tam nedozvěděla naprosto nic o orientaci v lese. Ovšem intuice fungovala velmi přesně a já se jen dle intuice, tak jak mě Michal trénoval, dokázala dostat zpátky z procházky, přestože jsem cestu dokonale zapomněla.

Pak jsem si znovu udělala oheň a uvařila čaj, tento den již mě čekal úplný půst, stejně jako následující a přestože jsem snědla velice málo i předešlé dny, nepocítila jsem vůbec žádnou ztrátu energie. Ve chvíli, kdy jsem si zde začala připadat jako doma, mě hrozně moc začaly bavit všechny ty činnosti, takže jsem nanosila ještě více dříví pro případné další příchozí, nasekala ho a schovala pod přístřešek, jelikož jsem nějak cítila, že bude ráno zasněženo vše, přestože teď padalo sotva pár vloček. Koukala jsem s úžasem na padající vločky dolů a lítající jiskry z ohně nahoru a přemýšlela o dualitě a proměnlivosti života…a o tom, jak extatický zážitek je – vidět první sněhové vločky po třech letech zrovna tady na tomto nádherném místě.

Poslední noc byla velmi hlasitá, slyšela jsem hluboké štěkání a různé hluboké zvířecí zvuky, které jsem nedokázala identifikovat. Les najednou neskutečně ožil. Hlavou se mi samozřejmě honilo, zda na mě ze tmy nevystartuje smečka vlků a jiné podobně nesmyslné myšlenky. Zvuky se blížily, ale já si uvědomila, že přestože pociťuji strach, už se mi nezvedá tep. Můj tep je klidný a moje tělo ví, že nejsem v ohrožení. Že jsem tady doma a v bezpečí. Strávila jsem dlouhým spánkem i poslední krásnou noc. Ráno jsem se probudila do dokonale zasněžené krajiny. Uklidila jsem po sobě toto úžasné místo. Poprvé za celou dobu použila obřadně nůž na uříznutí větviček jehličnanu a vytvoření malé mandalky na vyhaslém ohništi a sbalila si důmyslným způsobem oba spacáky (nakonec stačil jen jeden), kupu oblečení, ešus na čaj, nafukovací matraci a boty…no měla jsem krosnu, batoh a ještě spacák…nebylo toho málo a bylo to fakt těžké… a odhodlala se k poslední zkoušce a to najít cestu zpět. V hlavě jsem si přemítala to, jak mi Michal ukazoval lehce vyšlapané cestičky v mechu a jehličí, které teď – pokryty sněhem, nebyly vůbec vidět. Vydala jsem se na cestu a netušila, jak najdu východ z lesa a místo, kde jsem měla zaparkované auto. Ale nic jiného, než spolehnout se na intuici a rady, které mi průvodce o orientaci v lese poskytl, mi nezbylo. Cestu jsem našla hned napoprvé a váhání vzniklo jen v místech, kde jsem se snažila zapojit místo intuice a instinktu hlavu…poté, co jsem dorazila k autu, jsem vše naskládala dovnitř a vydala se zpět. Na první benzínce jsem zastavila, abych připojila telefon a mohla podat zprávu Michalovi a pár dalším blízkým lidem, kteří o mém výletě věděli. Většině jsem to neřekla, včetně svých rodičů, aby si nedělali starosti. O to více mě překvapilo, jak vesmír nádherně funguje…Michal mi napsal sms ve chvíli, kdy jsem měla vytočené jeho číslo a moje maminka mi zavolala těsně potom, protože chtěla vědět, zda jsem v pořádku, přestože neměla nejmenší tušení, kde jsem byla a co jsem dělala :-). Asi už není až tak překvapující, že na mobilu bylo zase zpět 66% a vesmír si se mnou jen zahrál takovou hru na naprosté odpojení od světa. Vydala jsem se nazpět a zamířila na sdílecí terapii s průvodcem – sdílení svých pocitů a toho, co mi tato terapie v lese dala a co naopak očistou ode mě vzala :-).

A co mi to přineslo?

Nádhernou jasnost mysli, pocit klidu a bezpečí, vnitřní sílu, harmonii, nový domov v přírodě. Uvědomila jsem si plně svou sílu ženského i mužského vnitřního aspektu, to, že je mohu použít kdykoli a střídat podle potřeby. A že naše síla musí být kompletní a v harmonii a pak se stává obrovsky silnou. Zbavila jsem se dalších vnitřních strachů a odkryla další kousek sebe samé.

Později mi to přineslo nový směr, harmonii s přírodou a účast v projektu www.pobytvlese.cz.

Děkuji za to, že vše funguje podle přírodního a vesmírného řádu :-)! Děkuji za to, že náhody neexistují :-)! Děkuji Michalovi, za jeho trpělivost, mě vše naučit a jeho energetickou, technickou a fyzickou podporu.

Pokud chcete udělat změnu ve svém životě, vystoupit ze svého komfortu – přihlaste se zde: www.pobytvlese.cz

Dotek_ruce

UMĚNÍ DOTKNOUT SE – aneb LÉČENÍ DOTEKEM

Léčení dotekem je jedna z nejstarších metod léčení. Dnes jsme se díky různým pomůckám a inovacím stali tak trošku „bezkontaktní“ společností, avšak láskyplný a vědomý dotek je nepostradatelnou součástí radostného a naplněného života.
Dotek je projevem naší lásky a přítomnosti. Říkáme danému člověku:

„Jsem tady s Tebou a jsem tady pro Tebe“.

Dotek má ohromnou moc a ta může být jak pozitivní, tak negativní. Tak jak můžeme skrze dotek léčit, tak můžeme také velmi snadno druhého člověka ranit nepřítomným či nesprávným dotekem. Důvodem proč jsme se rozhodli tímto tématem zabývat a předávat sílu přítomného okamžiku a láskyplného doteku dále je, že nám klienti často říkají, že tak krásnou masáž nebo láskyplný dotek ještě nezažili. Přitom principy jsou velmi jednoduché. Na základě těchto principů jsme sestavili svou metodu masáží Art of Touch.

Zde si tyto principy můžete přečíst:

1. Láskyplná pozornost
Předáváme – li svou lásku druhému člověku, přistupujeme k němu se záměrem léčení, uzdravení, relaxace a pro jeho potěšení a předáváme – li mu skrze dotek pozornost, vyjádříme mnohem více než tisíci slovy.

2. Přítomnost
Buďme právě TEĎ A TADY. Jen tak si dokážeme užít to, co právě teď děláme, plynout v nekonečné energii – nabíjet se jí a zároveň energii dodávat druhému člověku. Poté nás masáž nevyčerpává a naopak i nám jako dávajícímu energii dodává.

3. Neustálý kontakt
Své dlaně nedáváme z člověka pryč po celou dobu masáže, pokud to není bezpodmínečně nutné. Druhý tak kontakt bude vnímat jako plný, pečující a bezpečný.

4. Dotek naším hlavním energetickým bodem
Na těle máme mnoho energetických bodů a drah, některé jsou velmi zásadní. Pokud se druhého člověka dotýkáme těmito body, můžeme mu předat zamýšlenou kvalitu a léčení konkrétní oblasti mnohem efektivnějším způsobem.

5. Pomalý tah.
Pomalý pohyb dostává nás i přijímajícího do požadované přítomnosti, vědomosti a pozornosti. V některé fázi masáže mají i rychlé pohyby svou velkou roli, ale je velmi důležité v jaké fázi je zařadíme, s jakou intenzitou, u jaké konkrétní osoby a typu masáže. Rychlý, dostatečně pevný a přítomný pohyb rozproudí cirkulaci a energii a pomalý pevný a vědomý dotek zase uzemňuje a dostává člověka do přítomného vnímání.

6. Jemnost střídá hloubku
Naše tělo je plné protikladů. Stejně tak je důležité, abychom tyto protiklady uměli použít během masáže – ve správnou dobu a pro správný typ osoby.
Je mnoho způsobů, jak poznat, jakou intenzitu zařadit. A mnoho způsobů, jak ušít masáž člověku přímo na míru! Jedním vodítkem je, že reagujeme na přirozenou hranici odporu těla přijímajícího a pracujeme s ní. Nechodíme přes ní a nedržíme se zase zbytečně zpátky, pokud to nevyžaduje typ masáže.

7. Naladění se
Naladíme se na dech klienta, na jeho tělo a na jeho energii. Pokud jsme přítomní je to snadné. Na procvičení přítomnosti máme mnoho cvičení. Jednou technikou, kterou můžeme použít, je meditace. Další technikou je ovlivnění svého dechu a naladění dechu na jeho vlastní přirozenost.

8. Vím co dělám a proč to dělám
Velmi důležitá je jistota maséra. To že vím, proč přesně tyto pohyby dělám, jaké hmaty a proč je na danou osobu užívám. Sebejistota se také výrazně projevuje v kvalitě masáže a pro tu jsou důležité znalosti a zkušenosti.

9. Intuitivní vedení
Stejně tak, jak důležité je následovat svůj znalostní rámec, je důležité následovat také svou přirozenou intuici. Tohoto aspektu však můžeme s jistotou využít jen ve chvíli, kdy je naše energie ve vysokých vibracích a můžeme tak následovat tzv. flow nebo-li plynutí naší energie. V této chvíli cítíme, že jde vše samo :-).

10. Vytvoření pocitu bezpečí a jistoty.
Přijímající osoba se musí cítit jistá a v bezpečí. Velmi nám tomu napomůže vytvoření příjemné atmosféry v prostoru, kde masáž dáváme, náš úsměv, příjemné a vstřícné vystupování. To, že přijímajícímu na začátku vše dobře vysvětlíme a zodpovíme jeho dotazy.

11. Všímavost a vnímavost.
Všímám si, co dělá tělo přijímajícího a také to, jak reaguje moje tělo. Zda se necítím v křeči, nestojím v nepohodlné pozici a jiné projevy vlastního těla…to vše se odráží v kvalitě masáže.

Kurz senzuálních masáží a celosmyslové komunikace v Praze – http://www.radhaangel.cz/service/kurz-senzualnich-masazi_komunikace/. V případě zájmu o individuální terapii nebo skupinový kurz nás kontaktujte zde: http://www.radhaangel.cz/leceni-dotekem/.

Více informací o nás: www.artoftouch.cz a www.pobytvlese.cz.
Těšíme se na vás Darja & Michal

om_kameny logo_RA

TRANSFORMACE

Transformace začíná, když si jednoho dne uvědomíte, že nežijete život, jaký chcete. Že byste ho nejraději celý změnili. Transformace není to, že se vám to sesypalo jako domeček z karet, ale uvědomění si, přiznání, že to tak opravdu je. Cítíte silnou potřebu něco ve svém životě změnit anebo raději změnit úplně všechno. Máte pocit, že už vás nebaví nic, z toho co děláte a potřebujete nový impuls – inspiraci – motivaci – energii. A ona přijde. A záleží jen a jen na vás, jestli ji do života přijmete a půjdete za tím, po čem touží vaše srdce.

Právě teď se nacházíme v období, které je pro transformaci to nejvhodnější. Dle mé kamarádky astroložky Mirky díky tomu, že Venuše couvá od začátku března až do 15. dubna…je tato doba nejvhodnější na ukončování. Jednoduše ukončit můžeme vztahy partnerské, pracovní, přátelské…ty, kde byl záměr již naplněn. Poslední „čistka“ může probíhat až do 19. května, ale nejsnadněji to půjde do zmíněného dubna. Vztahy budou ukončeny trvale a v lásce. Jinak se s tím budeme trápit dalších 12 let než nastane znovu tak vhodná doba.

Ještě vás překvapuje, že je teď váš život plný kotrmelců?

Tento rok je rokem nových začátků, a proto to vše „fičí“ tak rychle. Když se rozhlédneme kolem sebe, zjistíme, že nejen náš život je vzhůru nohami, ale že těch životů v takové stavu je kolem mnoho.

A co dělat, když se nám tedy život hroutí pod rukami a my zjišťujeme, že to čemu jsme věřili již neexistuje? Nebo existuje, ale rozhodně nám to nepřináší radost?

První to přijměte…akceptujte to, že život je neustále jako plynoucí řeka a nic netrvá věčně. Pak si dejme čas na to, abychom se vrátili do své vlastní energie a uvědomili si, co vlastně chceme. Uvědomili si to, v čem je nám dobře. Uvědomili si, co od života chceme a jestli to je skutečně naše přání a ne přání někoho jiného. Jestli žijeme svůj život a nežijeme ho za někoho jiného, jestli stále nežijeme ve stínu a vzorcích své rodiny… nebo jestli dokonce nežijeme ve stínu a vzorcích společnosti…

Někdy máme pocit, že nevíme, co je naše přání. Často kvůli tomu hodiny hloubáme, noříme se do meditací, ptáme se přátel, chodíme na sezení s terapeuty, věštění a jiné…nemám vůbec nic proti ani jedné z těchto metod a dokonce ráda využívám všechny…ale nakonec stejně zjistíte, že odpověď naleznete velmi snadno v sobě.

Tu odpověď znáte, když dojde na „lámání chleba“, když jste v tom okamžiku, kdy se to má rozhodnout nebo když si házíte korunou, protože už nevíte kudy kam.

Nezáleží vůbec, která strana mince padne, ale v tom krátkém okamžiku, kdy stojíte tváří v tvář rozhodnutí nebo čekáte, na pannu či orla, tak v té krátké vteřině všichni víme, co vlastně chceme a v jaké rozuzlení ve skrytu duše doufáme. V TEN posvátný OKAMŽIK to víme a až poté zase přijde ZODPOVĚDNOST, SVĚDOMÍ, VINA, STRACH, STÍNY MINULOSTI…začneme přemýšlet o tom, že to nelze realizovat a do hlavy se nám začne hrnout spousta „ALE“.

ALE já si mám za to, že život je příliš krátký na to, abychom ho strávili tím, že budeme žít život někoho jiného nebo ten svůj, který nám nevyhovuje.

Třeba je teď zrovna ten čas, kdy je nejlepší to všechno změnit. Kdy je nejlepší se zastavit, krátce pohlédnout za sebe a uvědomit si, že kdybychom právě teď museli umřít, zda jsme spokojeni s tím, co je za námi?

Jestli ne, tak není třeba ničeho litovat, protože to nám nepomůže, ale můžeme si uvědomit, že teď je právě ten nejvhodnější čas všechno změnit. Ano, DNEŠEK je pro to ideální. Nikdy totiž nebude lepší čas, než PRÁVĚ TEĎ A TADY. Budoucnost je nejistá. To, co je jisté a čemu můžeme věřit, je teď a tady. Můžeme věřit sami sobě a své energii. A můžeme věřit tomu, že vše je možné a nic není jisté!

Tip: Jeden z mých kurzů, který je zaměřen na prožívání tady a teď a na práci s energií – Léčivý dotek & Senzuální jóga.

Můj nejoblíbenější citát je od Gándího: „Buď změnou, kterou si přeješ ve světě vidět.“…pokud si přejeme vidět šťastný a láskyplný svět, tak sami musíme být šťastní a mít se rádi a to neuděláme jinak než, že budeme první myslet na sebe a sami sebe uděláme šťastné. Začněme žít TEĎ, TADY a s plnou škálou emocí, vášní a radostí, které nám život nabízí. Transformace přichází v okamžiku, kdy se pro ni rozhodneme a začneme konat! A i když to někdy bolí, nic nebolí více, než promarněné šance :-).

 

Mé transformaci mimo jiné pomohly i tyto kurzy:

LÁSKA, TOUHA, PROBUZENÍ (další termín kurzu 6 – 8.10.2017)

TRANSFORMACE (další termín kurzu 3. – 5.11.2017)

laska_touha_probuzeni

LÁSKA, TOUHA, PROBUZENÍ…NEZAPOMENUTELNÝ VÍKEND

LÁSKA, TOUHA, PROBUZENÍ…NEZAPOMENUTELNÝ VÍKEND
Od doby, co jsem byla 8 měsíců v Indii a svůj čas trávila převážně sama – meditací, jógou a studiem se zamýšlím nad tématem vnitřní energie. Říkejme ji životní, sexuální, hadí síla nebo kundalini. Je to jedno. Mluvíme pořád o tom samém. Tato energie není jednotná. Je duální. Projevuje se svou světlou a temnou stránkou. Proudí ve dvou energetických kanálcích Ida a Pingala a spojuje se v Sushumně. Tato energie nám může pomoct ve všem, čeho chceme dosáhnout, uzdravuje a udržuje zdravé naše tělo a je tou nejmocnější silou vůbec. Mé studium v Indii se zabývalo právě tím a pídila jsem se po informacích až ke kořenům mytologie (kořenům této energie se budu věnovat až v některém z dalších článků).
Touha objevit tyto informace mě vedla až na seminář Richarda (Richard Vojíkhttp://www.richardvojik.cz/) s názvem LÁSKA, TOUHA, PROBUZENÍ. Zajímala mě práce s energií jako takovou, odhalení všech koutů vlastní temné stránky se všemi jejími temnými a ještě temnějšími stíny (důvod, proč to odhalovat, naleznete v článku na mém webu: http://www.radhaangel.cz/blog/andele-a-demoni-v-nas/) a celkově sebepoznání.
A jaké to bylo? Víkend byl neuvěřitelná smršť, divoká energie, dynamika, to vše posílené obrovskou silou lidí, kteří byli přítomni i těch, kteří na nás mají v životě vliv.
Když jsem se na víkend vydala, nevěděla jsem kromě názvu asi vůbec nic. Vůbec nic o tom, co se tam bude dít a mou představou bylo, že potřebuji blok a tužku a to je vše. Že se pletu jsem zjistila asi hodinu před odjezdem, když jsem se zeptala kamarádky na trošku bližší informace. Peťka mi vypsala všechny nezbytnosti, které si mám vzít a já pochopila, že víkend bude více dynamický, než jsem čekala. Program byl nabitý k prasknutí velmi praktickými technikami pro objevení celé naší duše. Pro objevení vlastní skryté síly, energie a odvahy. Vše podpořeno silnou mužskou energií a podporující ženskou. Díky vědomému, silnému a zároveň citlivému vedení Richarda a jeho asistentů byl víkend velmi hluboký, očistný a příjemný. Sešla se skvělá podporující skupina účastníků a myslím že na to, co všechno to otevřelo a vyřešilo, jen tak nezapomeneme.
Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla tohoto víkendu účastnit, že jsem se znovu mohla setkat s Richardem, který mi toho opět mnoho předal, s Michalem Michal Seifert, který mi předal pár vět a přitom zrovna těch hrozně důležitých, které zase určitým způsobem budou transformovat můj život, s Petrom (Peter Illík), který podpořil mou transformaci svou léčivou terapií a se spoustou těch dalších krásných bytostí, každý se svou vlastní hloubkou a silou.
Děkuji i za to, že si teď díky intenzivním zážitkům procházím očistným nachlazením a že to vše krásně zapadá a otvírá nové oblasti mého života.

19.10.2016 Žádný komentář
ohen_voda

Andělé a démoni v nás

Každý si neseme svou zátěž karmy, předků, svých nezpracovaných tužeb a přání a mnoho dalšího. To co přitahujeme do svého života je jen naše práce…všechny situace, partnery, přátele, příležitosti…a někdy chceme raději věřit, že jsme to nezpůsobili my. A že to, co se nám děje, je jen náhoda, shoda náhod nebo prostě štěstí či smůla. Jak ale chcete vysvětlit, že se děje pořád to samé v různých obměnách, dokud danou výzvu nevyřešíme a nepřerosteme?

To co vyzařujeme do okolí, to se nám vrací. Někdy se snažíme chovat a konat tak, jak bychom měli podle svého nejlepšího přesvědčení, ne vždy to je však to, po čem toužíme. Ne vždy jsou naše vnitřní pravidla a přesvědčení stejná jako ta, která společnost toleruje. Ne vždy máme stejná přání, jaká mají ostatní. Ne vždy je naší vysněnou prací ta, po které touží ostatní. Ne vždy chceme žít takové životy, jaké vidíme žít lidi okolo sebe.

Čas od času se každému z nás stane, že se zastaví a zjistí, že dělá něco, co od něj chtějí ostatní nebo to, co si myslí, že je správné, ale vnitřně to tak necítí. Nedává do toho srdce a vášeň, jelikož se nejedná o jeho vlastní touhu. Já sama jsem před časem zjistila, že nechtěně klamu okolí svým oblékáním i projevem. Není snadné projevit se ve své úplnosti, ale je to nutné. Když se takto projevíme, najednou se začnou dít neuvěřitelné věci a život se dá neskutečně rychle do pohybu :-).

Žijeme ve světě, který je duální. Vše má svou ženskou a mužskou polaritu, svou temnou a světlou stránku, svoje anděly a démony. Ač se to nezdá, nic z toho není negativní a pozitivní. Obojí má stejnou hodnotu a obojí nám dokáže v životě hodně pomoct.

Zamysleli jste se někdy nad tím, co jsou Vaše skutečná přání a co jsou ta, která nám předkládá společnost, rodina a další vlivy? Zda jsou v souladu nebo v rozporu? A jak s tím naložit?

Stalo se Vám někdy, že potkáte partnera a máte pocit, že vše do sebe skvěle zapadá a že jste jeden pro druhého stvořeni a po čase zjistíte, že jste každý jiný, než jste na začátku předpokládali?

Zamýšlím se nad tím, už nějakou dobu. Jak ukazovat a vyzařovat navenek přesně to, co máme ve vlastním nitru, tak aby nedošlo ke zbytečnému chaosu a zmatení. Aby jsme prostě odkryli karty hned na začátku a ukázali světu pravdivě po čem toužíme. Jediná cesta, jak dosáhnout překonání duality, je přijmout oba aspekty v nás. Světlo a temnotu, ženskost a mužskost, Slunce i Měsíc…kdykoli jedno z toho budeme potlačovat, vždy nás to znovu dostihne a situace v našem životě se budou opakovat stále dokola. Každou zkouškou si musíme projít, vyřešit ji a jít dál, pokud ji obejdeme přijde zase znovu.

Jak už to tak bývá, když se zabýváte nějakým tématem, přicházejí Vám do života další a další informace o tomto. A tak mi jednoho rána přišly další informace o naši temné stránce v podobě článku Richarda Vojíka (Richardův článek najdete zde). A spoustu věcí se mi v hlavě spojilo. V hinduismu je takový zvyk, že stejně jako uctívají bohy, uctívají také démony. Dokonce jim nechávají mnohem větší prostor a to většinou někde blízko svého domu. Proč? Protože věří, že energie temna a démonů je ještě silnější než energie božstva a pokud si je nakloníme na svou stranu, můžeme dosáhnout ještě mnohem větších věcí ve svém životě. Představme si teď situace a zážitky, které nás v životě nejvíce posunuly? Byly to ty negativní? Ty, které jsme na začátku vnímali jako naprostou katastrofu? A víte proč? Negativní věci mají na nás často větší vliv, než ty pozitivní. Pokud se s tím srovnáme a pochopíme, že negativní je to jen v naši hlavě a nikde jinde a že černá barva je negativní jen proto, že ji tyto vlastnosti připisujeme (naopak černý pásek v karate má ohromnou moc a sílu), získáme neskutečnou sílu a moc také my.

Smiřme se se svou dualitou a využijme své obě energie k životnímu záměru. Dostaňme na svou stranu „andělé i démony“ a vnímejme jejich propojenost, spolupráci a symbiózu. Ukažme světu svou sílu a úplnost v celé kráse.

Mé pocity z kurzu LÁSKA, TOUHA, PROBUZENÍ s Richardem Vojíkem si můžete přečíst zde .

V příštím mém článku se můžete těšit na téma naše emoce a jejich moc přitažlivosti.

18.10.2016 Žádný komentář

Jóga jako sjednocení

Jóga je pro mě velice mystická činnost, která zapojuje celé tělo i duši. Jedno nemůže pracovat bez druhého.

Pokračovat ve čtení →

Moje životní změna…

Rozhovor s Darjou Káňovou, andělem s velkým srdcem

5 jógových pozic pro pevný a krásný zadeček

Veděli jste, že vám hýžďové svaly výrazně pomohou při chůzi a udržování rovnováhy?Důvod proč chceme mít pevnější zadeček z hlediska estetického je celkem jasné. Většina lidí preferuje pevný a kulatý zadeček před rozměklým a plochým. Avšak dneska vás zkusím k jeho cvičení motivovat také pár anatomickými fakty. Respektive co se děje, pokud jsou naše hýžďové svaly slabé.

 

Naše hýžďové svaly jsou zodpovědné za vzpřímený postoj, chůzi, otevíraní a uzavíraní kyčelního kloubu. Jsou hlavními svaly, který nám pomáhá zvedat se ze sedu. Jsou středem našeho těla, takže si dokážeme představit, jako důležitou mají funkci. Oblast zadečku je takovým naším těžištěm, díky němu můžeme lépe držet rovnováhu, otáčet se do stran, harmonizovat nerovnosti našeho pohybu. Má mnoho funkcí a není tedy náhoda, že jeho posílením, zvyšujeme výkonnost ve všech směrech. Samozřejmě i přesto, že posílením hýžďových svalů, zvýšíte výkonnost celého těla, doporučuji každou část na těle posilovat velmi rovnoměrně. Silné hýžďové svaly nám dávají velkou výhodu a možnost užívat si lépe sport i sex.

Co způsobí slabý zadeček?

Může prohloubit nezdravé zakřivení bederní páteře a tím způsobit bolest v oblasti bederní páteře, stres (bolest) se poté šíří do oblasti mezi lopatkami a také do oblasti krční páteře. Extrémní lordóza může vést k nerovnoměrnému rozložení došlapu a přenesení došlapu více na špičku, čímž se dostávají do stresu také lýtkové svaly. Dalším následkem nepřirozeného zakřivení páteře je poté zkracování kvadricepsů (svalů na předních stranách stehen) a bedrokyčlostehenního svalu, což jen umocní bolest spodní části zad a pokud k tomu máme slabé břišní svalstvo, tak se problém prohlubuje. Pokud praktikujete některý ze sportů, kde se klade důraz na flexibilitu, zkrácené svaly na přední straně stehen vám rozhodně nepomohou při záklonech.

Zkrátka a dobře, každý sval by měl být optimálně posílený a optimálně protažený. V ideálním případě všechny svaly na těle by měly být v rovnováze. Dnes se však zaměříme na svaly hýžďové, představím vám jógové pozice (asány), které se postarají o jejich dokonalost posílením i protažením.

 

1. Prkýnko

Asána, která vypadá jako příprava na klik, máme natažené ruce. Je výborná na posílení tricepsů, ramen, širokého zádového svalu, břišních svalů, vzpřimovačů páteře, zadečku a stehen. Stimuluje nervovou soustavu, trávící, kardiovaskulární, lymfatickou a hormonální.

Kdy provádět?

Kdykoli :-). Často je součástí pozdravu slunci, je výborná také jako „zahřívací“ pozice.

Jak provádět?

Zkusme v ni vydržet 10 – 30 vteřin (můžeme začít s minimálním časem a poté navyšovat). Při provedení se snažíme mít celé tělo zároveň s podlahou. Pánev nenecháváme propadávat dolů ani ji nevyvyšujeme příliš nahoru, ruce jako bychom chtěli prodloužit a odtlačit se od dlaní směrem nahoru, takže nám vznikne více místa mezi rameny a krkem a hrudní páteř vyzvedneme mírně nahoru.

Online Fitness

 

2. Prkýnko obličejem nahoru (Purvottanasana)

Pozice není náročná na pochopení a na první pohled se může zdát, že ani na provedení. Avšak pokud ji děláte správně a budete se v ní snažit vydržet 10 – 30 vteřin, již tak snadná nebude. V případě, že by vám pozice přišla příliš náročná, udělejte ji s pokrčenými nohami (viz. Obrázek pozice „Stolečku). Posiluje stehna a hýždě, protahuje nárty a stimuluje Achillovy paty. Protahuje ramena, paže, předloktí a prsní svaly. Orgánově stimuluje nervovou soustavu, trávící, dechovou, kardiovaskulární systém a soustavu žláz s vnitřní sekrecí. Posiluje celou hormonální soustavu a pomáhá vyléčit řadu gynekologických obtíží. Psychosomaticky působí velice dobře na naši čakru solar plexu (emoční) a srdeční čakru (láska, city).

Kdy provádět?

V lekci jógy nejčastěji zařazujeme před nebo za předklony. Během jakéhokoli jiného tréninku můžeme použít před
tréninkem na rozehřátí, jako součást tréninku použijeme pro zlepšení kondice nohou a zadečku nebo jako protažení
paží, nártů a horní části těla po tréninku.

Jak provádět?

Vsedě s nataženými nohami si ruce položíme asi 30cm za zadeček, roztažené prsty směrem k zadečku. Propneme špičky a zatlačíme je do podložky. Poté s nádechem zvedneme pánev nahoru a s výdechem zakloníme hlavu. Snažíme se zvedat pánev a hrudník co nejvíce nahoru.

Online Fitness

3. Most – (Setubandha sarvangasana)

Pozice vyrovnává páteř, ulevuje od bolesti zad a zlepšuje stavy výhřezů plotének díky posílení zádového svalstva. Masíruje a stimuluje tlusté střevo a trávicí orgány, tudíž zlepšuje funkci trávicí soustavy. Podporuje plodnost u ženy a je velmi užitečnou asánou pro ženy, které mají zvýšenou šanci samovolného potratu. Posiluje svaly pánevního dna. Zlepšuje pravidelnost menstruačního cyklu a odstraní jeho bolestivé projevy. Má výborné výsledky u osob s astma, bronchitidou a problémy se štítnou žlázou. Zlepšuje cirkulaci krve a posiluje kardiovaskulární systém. U těhotných žen pomáhá děťátku otočit se do správné polohy.

Kdy provádět?

Můžeme ji zařadit ke konci jógové praxe před obrácenými pozicemi nebo nakonec svého tréninku před protahování.

Jak provádět?

Lehněte si na záda, nohy si pokrčte v kolenou, chodidla si dejte na šířku boků . Nahmatejte si paty konečky prstů tak, abyste naměřili správnou vzdálenost. S nádechem zvedněte pánev nahoru a hrudník tlačte směrem k bradě. Ruce si spojte pod zadečkem a zkuste kývavými pohyby ze strany na stranu zasunout ramena co nejvíce pod lopatky, aby se hrudník otevřel ještě více směrem nahoru. Soustřeďte se, aby pánev šla co nejvíce směrem vzhůru. Kolena a stehna směřují rovnoběžně spolu. Poté můžete ruce spustit volně do stran a pokračovat v držení pozice. Vydržte v asáně na 10 dlouhých dechů.

Online Fitness

 

4. Hluboký předklon (variace badhakonasany)Online Fitness

Protahuje zadní stranu stehen, zadeček, abduktory a adduktory. Zvyšuje flexibilitu kyčelních kloubů. Protahuje svaly podél páteře a odstraní napětí v oblasti bederní páteře a krční páteře. Jde o pozici příjemnou a relaxační.

Kdy provádět?

Kdykoli. Na začátku praxe, v průběhu nebo na konci.

Jak provádět?

Posadíme se, chodidla si spojíme před sebou a položíme si je asi půl metru od zadečku tak, aby naše nohy vytvářely kosočtverec. S výdechem pomaličku klesáme a zakulacujeme páteř, jako bychom si chtěli položit čelo na paty. Pokud jsme dostatečně flexibilní, dosáhneme čelem až na paty. Pokud nedosáhneme, vůbec to nevadí, důležité je, abychom se soustředili na uvolnění celého těla a kulatá záda (tato pozice je jedna z těch, kdy opravdu chceme během jógy „vykulatit“ záda, namísto vyrovnání!).

 

5. Kleště – Paschimottanasana

Online FitnessPozice kleští je základní pozicí, kterou bychom měli zařazovat vždy. Protahuje hamstringy, zadeček a zvyšuje flexibilitu kyčelních kloubů, stimuluje činnost játry, slinivky, sleziny, močo – pohlavního ústrojí, ledvin a nadledvinek. Pomáhá tělu zbavit se toxinů a potlačených emocí. Stimuluje střed těla ke snadnějšímu odstranění tuků v této oblasti. Zlepšuje cirkulaci krve, nervový systém a zásobení svalů podél páteře živinami.

Kdy provádět?

Provádíme nejčastěji před záklony nebo po nich. Pokud provádíme po hlubokém záklonu, musíme zpomalit a soustředit se na protažení a prodloužení páteře hodně dopředu a poté až dolů. Tak abychom ochránili naši bederní páteř. Po jakémkoli tréninku můžeme provádět na konec v době protahování.

Jak provádět?

Posadíme se s nataženými nohami, špičky přitáhneme směrem k holením, svaly ze zadečku si posuneme do boku, tak abychom cítili sedací kosti na zemi. S nádechem se vytáhneme páteří směrem nahoru s rukami nad hlavu a s výdechem klesneme směrem dopředu a dolů k nohám, chytíme se za špičky, holeně nebo lýtka, pohled směřujeme mezi kolena. Snažte se udržet rovná záda. Vydržte 1 – 3 min.
Tip: Pro lepší účinek se s každým nádechem vytáhněte pocitově dopředu a s výdechem se zaměřte na uvolnění svalů a
klesání směrem dolů.

 

 

 

Darja Káňová
www.angelyoga.cz

https://www.facebook.com/angelyogacz/

Zveřejněno také na www.onlinefitness.cz

profil_indie

 

AJURVÉDA: 5 jednoduchých rad pro zdraví a krásu

 

1. Pijte ráno teplou vodu!

Ano, přesně tak. Nemyslím vodu v pokojové teplotě, myslím opravdu teplou, tak aby byla v
teplotě těla cca 37°C tedy o mnoho více, než je pokojová teplota. Vypijte 4 dcl…pomůže to
nastartovat celý Váš systém, probudit cirkulaci krve a nastartovat organismus k přirozené detoxikaci
a vylučování odpadních látek z těla. Nebojte se, že to nezvládnete, pokud to ze začátku bude
obtížné, můžete vodu pít postupně z termo hrnku, aby Vám nevychladla. Pokud trpíte zácpou,
vypijte více. Zkuste alespoň 6 dcl během rána, hned po vyčištění zubů, ještě předtím než cokoli
sníte.
2. Pijte během dne zázvorovou vodu!

Pokud chcete povzbudit svůj tělo tak, aby zpracovalo vše, co dostalo, vybralo si potřebné
živiny a bez zbytečného odkladu vyloučilo (tudíž si nic zbytečně neukládalo na tuky a nezanášelo
tělo toxiny), tak pijte hodně vody, ale opravdu HODNĚ VODY!
A pro povzbuzení trávícího systému, zařaďte zázvorovou vodu. Klidně trošku teplejší nebo alespoň
v pokojové teplotě. Zkuste vypít alespoň 2,5 – 3l. Pokud teď pijete jen litr nebo ani to ne, navyšujte
dávky velmi pomalu, každý den můžete zkusit přidat 0,5 – 1dcl. Takže to pro Vás nebude znamenat
žádný šok. Zázvorovou vodu vytvoříte, když povaříte čerstvý zázvor ve vodě. Moje ideální míra je
cca 2 cm zázvoru v jednom litru vody a vařím cca 5 min. Mám ráda velmi silný odvar. Vy si jej
klidně můžete pouze zalít vařící vodou nebo použít pouze 1cm na 1l, pokud nechcete tak silnou
chuť zázvoru. Po zbavení slupky ho nastrouhejte na jemno (pustí tak více šťávy). Klidně si hned
ráno uvařte 3 litry a popíjejte celý den. Vaše tělo bude brzy plné energie a mnohem čistější než
předtím. Váš apetit se zvýší a Vaše spalování bude mnohem rychlejší!
3. Jezte jen když máte hlad!

Ano, ano, vím to…přece jen jsem vyrostla jako „bodyfitnesska“. A taky mi od malička
všichni tloukli do hlavy, malé a časté porce…dokonce i kdyby ses měla ze začátku „nutit“. Malé a
časté porce určitě mají mnoho do sebe, ale pozor!…každý je jiný typ. Studovala jsem u nás
výživové poradenství, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých a důležitých informací, ale pořád mi
něco chybělo. Při práci s klienty jsem zjistila, že ne každý na to reaguje stejně. Někdo na to je typ a
jiný zase ne. Naše pravidla o zdravé výživě klasifikují pouze ženu a muže a pak podle míry vydané
energie. Ale zapomínáme, že každá je ryze individuální osoba…a to, co na jednoho platí, na druhého
ani náhodou.
Proto prosím: POSLOUCHEJTE SVÉ TĚLO! Pokud máte hlad – JEZTE! Pokud ne – NEJEZTE!
Každý den není stejný, jednou budete mít trávení rychlejší, jednou pomalejší, přestože budete dělat
stejné činnosti a jíst stejně výživná jídla.
Pokud jíte i v době, kdy ještě hlad necítíte, potrava se nestráví efektivně, v těle zůstanou nestrávené
zbytky, které vytvoří toxiny, a ty ovlivňují přirozené funkce celého našeho organismu. Nic potom
nemůže fungovat v přirozené harmonii. Pokud si chcete udržet režim častých porcí, je třeba upravit
porce tak, abyste před dalším chodem dostali přirozeně hlad a nejedli jen proto, že už je čas!

4. Dech

Zastavte se na chvíli a všimněte si, jak dýcháte. Dýcháte opravdu plno kapacitou plic a
bříška nebo spíše vtahujete břicho dovnitř a dýcháte jen tak, abyste přežili? No, zcela upřímně
většina z nás jen přežívá. Nicméně dech je vlastně takový malý zázrak…díky svému dechu, můžete
změnit vše okolo sebe. Neříkám že okamžitě…ale stane se taková malá a zároveň velká věc…první
se změní Vaše pocity! Všimněte si, že když jste ve stresu, dýcháte mělce a rychle. Naproti tomu
momenty, kdy se cítíte na vrcholu štěstí (a není to jen při orgasmu ;-), jsou momenty, kdy dýcháte
velmi hluboce a dlouze. Stejně tak můžete své pocity, emoce a pohled na danou situaci proměnit
pomocí dechu. Zastavte se teď hned a tady a zkuste změnit frekvenci svého dechu na dlouhou a
pomalou. A pak také kdykoli si na to během dne vzpomenete. Zkuste vzpomínat častěji a častěji a
uvidíte, jak se Vám život začne měnit!!! První pocity, pak činy :-)!

5. Smějte se!

Ano, hodně se smějte. Smějte se čemukoli, co vás pobaví. Smějte se i „jen tak“, třeba proto
že žijete a že svět je plný paradoxů. Co na tom, že Vás lidi budou mít za blázna, protože u nás
panuje něco jako mračící se mor…je to velmi nakažlivé… ano. Ale smích je více nakažlivý! A úsměv
dokáže zlepšit den mnoha lidem.
Tak to zkuste! Zkuste se usmát na kohokoli, kdo Vám vstoupí do cesty.
Může se stát, že na to někdo připraven nebude a úsměv vám neoplatí nebo Vám dokonce vrátí
škleb. Tak se tomu zasmějte a nenechte se odradit! Důležité je, že den zlepšíte spoustě lidem, kteří
Váš úsměv přijdou. A pak zlepšíte den hlavně sami sobě!!! Vaše nálada, byť ráno nebyla nejlepší, se
začne proměňovat jako mávnutím kouzelného proutku. A hle…najednou jde všechno samo! Jakékoli
výzvy Vás ten den potkají, vše budete řešit s nadhledem a bez zbytečného stresu :-)!
Příště se můžete těšit na článek o tom, jak využít dech a jeho techniky pro krásnější a šťastnější
život :-)!

 

Mějte se báječně,

Darja Káňová
www.angelyoga.cz

Zveřejněno také na: www.onlinefitness.cz

 

 

 

 

Božská cesta do Kavu

Když se spojí vesmír, aby vás dovedl do cíle…. aneb Božská cesta do Kavu

Chystala jsem se na cestu do neznámé indické vesnice s vědomím naprostého klidu, že dorazím až na místo určení přesto, že jsem z celé vesnice znala jen branku a dům. Tušila jsem, že bude těžké domluvit se tam anglicky, ale že by mi neporozuměli ani název vesnice, tak to jsem netušila. Holt má indická výslovnost asi stojí za zamyšlení…

Den předtím jsem se snažila najít autobusové nádraží v Mysore pěšky, jelikož chůze je má vášeň. Ale ten den už toho bylo nějak dost a nevěděla jsem, zda jdu správným směrem. Tak jsem si pomyslela, že se zeptám, když tu náhle mladý sympatický muž přistavil na motorce. Počkal, až k němu dojdu, a evidentně na mou otázku čekal.

„Prosím, kudy dorazím na meziměstské autobusové nádraží“ (pochopitelně jsem to řekla v angličtině:-D)?

Bez záváhání odpověděl: „Vezmu Vás tam“

…takže s radostí nasedám na motorku a nechávám se vést mým náhlým zachráncem. Přestože mám chůzi ráda, bylo přece jen 35 stupňů a už jsem za sebou pár kilometrů měla.

Ano, udělala jsem to…nasedla k cizímu člověku a vůbec se nebála.

Má intuice říkala, že vše je v naprostém pořádku a tento člověk mi byl poslán jako zachránce. A má intuice se nemýlí, to už jsem poznala mnohokrát. Jen se často mýlím já, pokud ji neposlouchám.

Onen indický mladík, mě zanedlouho vysadil na autobusovém stanovišti. S velkou vděčností jsem se s ním rozloučila a zanedlouho také dostala potřebné informace ke své plánované cestě. Název vesnice jsem jim musela napsat a tvářili se dost překvapeně, nicméně po chvíli mi informace podali. Nebyly moc správné, ale na to jsem měla přijít až později.

S báglem na zádech v den D vyrážím prázdnými Mysorskými ulicemi. Je zrovna hodina před půlnocí. A čekám na autobusové zastávce. Za dobu cca 20 min mi zastavilo okolo 5 ochotných řidičů s otázkou “ kam bych se chtěla dostat“, tentokrát všechny nabídky odmítám a tvrdohlavě čekám dál na autobus.

Záhy se objeví muž, který je překvapen, že by tam pozdě měl tento autobus jet, chvíli čeká se mnou a když už to vzdávám, tak se nabízí, že zařídí taxi, sveze mě tam a cestou vystoupí na vlakovém nádraží.

Opravdu je muž činu, vše zařídí a do ruky mi podává mnohem více peněz, než je jeho díl za cestu. Když se bráním, povídá, že je to takto v pořádku, že tuto částku chce zaplatit. S děkuji a překvapeným úsměvem přijímám peníze a loučím se se svým spolucestujícím.

Vystupuji na autobusovém nádraží a řidič mi pomáhá jako pravý gentleman.

Záhy nastává malá komplikace…nejen že mi nejede přímý autobus, jak tvrdili, ale nikdo ani cíl mé cesty nezná. Nabádají mě jet do jiného města s podobným názvem, jelikož jsem se prý docela určitě spletla. Ono, nikdo by nečekal, že chci jet do vesnice, kde je jen 5 malých stánků se stejným zbožím a nikde nic.

Vysvětluji, že ne, že opravdu pojedu do Kavu, že tam mám rodinu a že do Kappu nechci ani za nic. Vedle mě nastupuje do autobusu do Mangalore jiný indický muž a říká, že pochází z Kavu a že mám nastoupit do stejného autobusu a okamžitě mi vysvětluje cestu. Chce zavolat i mé rodině, aby s nimi promluvil v místním jazyce, ale vzhledem k noční hodině toto odmítám. Jsem si pořád bezpečně jistá, že vše je v pořádku a já dorazím až domů bez jejich pomoci. Dle jeho rad nastupuji a vystupuji na místě určení dokonce o 2hod později než byl plánovaný čas, za což jsem moc ráda, jelikož vystoupit v neznámém místě v 5,30, je pořád lepší než ve 3,30 ráno. Jsem rozlámaná z autobusu, točí se mi hlava a vůbec cestovaní pohodlnými autobusy a s klimatizací je pro mě horší než obyčejný lokální skákající autobus.

Dorazím do první otevřené restaurace objednávám si oblíbené idly a čaj a snažím se zeptat anglicky na cestu, nicméně nerozumí.

Pohybem ruky mě však posílá na autobusové nádraží, což bohatě stačí, jelikož zrovna to hledám. Předchozí autobus mě totiž zanechal přímo pod nádražím, ale z tohoto úhlu nebylo vůbec viditelné.

Na autobusovém nádraží se znovu podivují, že chci jet zrovna do Kavu a nejsem si jistá, zda mi rozumí, ale odkážou mě na jeden z autobusů. Spokojeně a s důvěrou nasedám a cestuji v obrovském autobuse zcela sama jen s řidičem. Věřím, že zanedlouho budu doma a spokojeně pozoruji krajinu. Asi za 20 minut na mě průvodčí pokřikuje: „Kavu, Kavu!!!“ (jejich přízvukem, takže nerozumím) a naznačuje, že mám vystoupit. Vystupuji na místě, kde se zrovna otevírá jeden obchod, jinak nikde ani živáčka.

Naprosto samozřejmě se vydávám cestou, kterou neznám, ale připadá mi to přirozené a bezpečné, jako celý tento výlet.

Asi po 2 min jako bych se probudila ze sna a říkám si: „Proboha proč jdu tudy? Proč jsem se nezeptala?“ Záhy zaplašuji pochyby a pokračuji. Za další 2 minuty už se užasle dívám na známou branku k domu a nechápu, jak jsem se zde tak jednoduše dostala. Celá cesta byla dobře naplánována „božskou cestovkou“ a já jen informacemi, které jsem chtěla zjistit předem, mrhala čas. Moje rodina na mě užasle zírala, jak jsem se tam dostala bez telefonátu. A na závěr jsme ještě došli k tomu, že mě autobus dovezl na úplně „špatnou“ zastávku…tedy jinou, než kterou jsem mu řekla. Zda to byl omyl, posuďte sami…

Do Kavu mě dovedla asi ta stejná energie, jakou jsem v pro mě neznámém Bangkoku našla v noci dvě otevřené směnárny na druhém konci města, ač mi tvrdili, že vše je zavřeno :-).

Pokud se zaposloucháte sami do sebe, váš vnitřní hlas bude k nezastavení, i kdybyste kvůli tomu měli hory obracet. Nebo i když vám nikdo nebude věřit, vy stejně půjdete a zvítězíte!